Badatelský víkendový seminář

Léky jsou součástí boje proti nemocem po tisíciletí. I když se zpočátku neznalo chemické složení přírodních materiálů, pomáhaly jejich extrakty s větší či menší účinností potlačit nejrůznější nemoci. S rozvojem chemie a dalších vědních oborů dostal vývoj léků racionální podtext, a to jak při samotném hledání a přípravě účinných látek, tak i ve způsobu jejich testování. S výskytem nových typů onemocnění a zejména čím dál častějším výskytem nemocí rezistentních vůči známé terapii nabývá vývoj nových látek na důležitosti. Odráží se zejména ve snaze nalézt originální a selektivní chemoterapeutika, tedy látky pomáhající v šetrné léčbě onemocnění virového původu, nádorových onemocnění, ale i v mnoha dalších oblastech. Vývoj nových léčiv je proces zdlouhavý a strastiplný, plný nepředvídatelných náhod, náročný jak časově, tak finančně a nikdy není zajištěn stoprocentní úspěch. Záměrem této přednášky je přiblížit studentům největší úspěchy 20. století v léčbě nejčastějších onemocnění, kterých bylo možné dosáhnout pouze v úzkém spojení s organickou chemií.

Zrakový vjem nemusí vždy plně odpovídat prezentované realitě. Tento rozpor – nesouhlas mezi zrakovým vjemem a skutečností – je označován jako zrakový klam. Příčinou těchto jevů mohou být fyziologické procesy a jevy, ale také například špatná interpretace vnímané scény vycházející z nevhodné aplikace předchozí zkušenosti. Přednáška tedy nejprve stručně uvede do problematiky vzniku zrakového vjemu a organizace zrakového vnímání. Následně budou prezentovány jednotlivé typy zrakových klamů v rozdělení na fyziologické, geometrické, perspektivní a psychologické. Každý z typů bude popsán a demonstrován na vhodných zajímavých příkladech a zejména u fyziologických klamů bude zmíněno možné vysvětlení jejich vzniku.

Mykoheterotrofní rostliny jsou z vědeckého hlediska zajímavé hlavně díky svému neobvyklému způsobu získávání organických látek. Na rozdíl od většiny rostlin je nezískávají fotosyntézou, ale prostřednictvím houbových vláken v půdě je „kradou“ okolním zeleným rostlinám. Tento způsob výživy ovlivňuje i jejich vzhled, protože dochází ke ztrátě chlorofylu, redukci fotosyntetických orgánů a dalším změnám ve stavbě jejich těl. Mykoheterotrofní rostliny obývají především tropické a subtropické lesy, přičemž největší druhová rozmanitost je v deštných lesích jihovýchodní Asie, zejména na ostrově Borneo. Studium těchto rostlin je náročné kvůli jejich vzácnosti, skrytému způsobu života, redukovaným tělům a obtížné dostupnosti studijního materiálu, což komplikuje jejich identifikaci a klasifikaci. Přednáška představí ostrov Borneo, nabídne základní přehled o mykoheterotrofních rostlinách a zaměří se na hlavní skupiny, které na Borneu rostou, zejména čeledi Burmanniaceae, Orchidaceae, Polygalaceae, Thismiaceae a Triuridaceae.

Nerosty se na našem území získávají již desítky tisíc let. Začalo to štípatelnými nerosty, pokračovalo brousitelnými horninami, přišly objevy těžby a využití prvních kovů – zlata, stříbra, mědi a cínu. Jak se zrcadlí doba stěhování národů, formování základů našeho státu, husitské války nebo objevení Ameriky v těžbě nerostů? Co je největší příspěvek těžby stříbra v Jáchymově světové ekonomice? Nejen na tyto otázky odpoví exkurze do starší i nedávné historie s množstvím obrázků.

Enzymy jsou zásadní složkou buněk nepostradatelnou pro fungování metabolismu živých organismů. Poznání jejich katalytických funkcí a vlastností a následně možností průmyslové produkce enzymů vede k jejich dnešnímu širokému uplatnění. Biotechnologie využívá enzymy k pestré škále výrobních postupů od potravinářských produktů po biosyntézu čistých chemických látek a biofarmak. Enzymy jsou již také běžnou součástí metod klinických analýz i terapeutických přístupů při léčbě nemocí. Přednáška shrnuje aktuální možnosti, typické příklady i nové trendy v praktických aplikacích enzymů.

V případě, že matematika připustí nekonečné soubory prvků (tedy nekonečné množiny), vyřeší si několik palčivých problémů, ale mnoho nových a nečekaných si jich vytvoří. Přednáška se pokusí vysvětlit důvody vzniku a nejdůležitější impulzy k rozvoji teorie, která se nakonec jakoby mimoděk stala jazykem matematiky pro 20. století.