Historie katedry
Vzniku samostatného botanického ústavu po obnovení univerzity v roce 1946 předcházelo založení biologického ústavu na Pedagogické fakultě UP, jehož činnost pokračovala i na bienniu přírodních věd na Filozofické fakultě v letech 1948-1951. Zárodkem dnešní katedry botaniky byl botanický ústav na Fakultě přírodních věd Vysoké školy pedagogické, jehož vedením byl od roku 1954 pověřen Prof. Dr. Otto Mrkos. V roce 1958 byla Vysoká škola pedagogická zrušena a její fakulty se staly součástí Univerzity Palackého. S účinností od 1. září 1959 vznikla Přírodovědecká fakulta, na ní pak i dvě samostatné biologické katedry – katedra botaniky a katedra zoologie.
Na krátkou dobu se vedoucím katedry botaniky stal Prof. Dr. Bohumil Jílek. Po jeho odchodu do Prahy na Vysokou školu zemědělskou se ujal vedení katedry Prof. Dr. Josef Šula, který tuto funkci vykonával v letech 1961-1973. V tomto období na katedru přicházejí noví učitelé a mezi nimi v roce 1963 i Prof. Dr. Josef Dostál. V letech 1961-1970 probíhalo intenzívní budování katedry. Pod vedením Prof. Jílka a později Prof. Dostála, byly položeny základy systematického a ekologického zaměření katedry. Díky iniciativě Prof. Šuly se profilovalo didaktické oddělení. Rovněž se rozvíjela botanická zahrada, vybavují se nové laboratoře a cílevědomě se pracuje na rozšiřování sbírkových fondů katedry; přibývá herbářových položek a je založena didaktická sbírka semen a plodů. V této době rovněž rostl počet studentů pracujících pod vedením učitelů katedry a poprvé se na fakultě otvírá odborné studium biologie.
Progresivní rozvoj katedry se zastavuje po okupaci v roce 1968. Úmrtím Prof. Šuly dochází ke změně ve vedení katedry. Vedoucí se stává Doc. PaedDr. Jarmila Poncová, CSc. (1973-1978), Prof. Dostál odchází do nuceného důchodu. Katedra postupně ztrácí dříve navázané mezinárodní kontakty, mění se koncepce zaměření a mnozí učitelé jen s obtížemi přežívají v normalizační atmosféře tehdejších let. Směrná čísla pro přijetí studentů biologie byla velmi nízká, na katedře chyběli odborníci pro pokrytí přednášek a cvičení z mnoha biologických oborů. Tíha výuky spočívala na několika málo učitelích. Pokud byl jejich stav doplňován, dělo se tak, až na výjimky, bez ohledu na jejich odbornou způsobilost. Od roku 1978 až do listopadových událostí v roce 1989 vedl katedru Doc. RNDr. František Nováček, DrSc.
Po listopadových událostech v roce 1989 dochází k odchodu některých pedagogů přijatých na katedru v normalizačním období a na jejich místa přicházejí především mladí učitelé. Pod vedením Doc. RNDr. Vratislava Bednáře, CSc. dochází k obnovení původního zaměření katedry a rozbíhá se samostatné odborné (magisterské) studium botaniky. Přírodovědecká fakulta získává prostory bývalého Výzkumného a šlechtitelského ústavu zelinářského v Olomouci-Holici, kam se katedra botaniky stěhuje v létě 1994. Tento přesun je základem pro další rozvoj katedry a jednotlivých vědních oborů, zejména pak experimentálních. V tomto období přicházejí na katedru někteří noví pracovníci, kteří mají vliv na rozvoj experimentální botaniky v pedagogickém procesu, ale i ve vědeckou profilaci katedry. V roce 1995 se stává vedoucím katedry Prof. Ing. A. Lebeda, DrSc. Za jeho působení se do širokého rámce vědecko-pedagogických aktivit katedry botaniky plně ukotvily obory jako algologie, fytopatologie a biotechnologie rostlin doplňované v posledních letech o moderní přístupy z oblasti molekulární a buněčné biologie.
V průběhu existence katedry botaniky na ní pracovala řada známých osobností. Mezi ně patřil zejména Prof. Dr. O. Mrkos, který položil základy univerzitní botaniky v Olomouci. V tom mu pomáhala Prof. PaedDr. Jarmila Bednářová, která na UP působila od roku 1952. Výraznou osobností katedry byl i Prof. Dr. J. Šula, autor učebnice botaniky pro základní školy, náš přední didaktik biologie a dlouholetý vedoucí redaktor časopisu "Přírodní vědy ve škole". Profilaci katedry výrazně ovlivnil též Prof. Dr. J. Dostál, přední český taxonom vyšších rostlin, autor známých příruček: Květeny ČSR (1948-1950), Klíče k úplné květeně ČSR (1954, 1958), Nové květeny ČSSR (1988) a mnoha vědeckých prací, skript a popularizačních článků. Všichni uvedení profesoři spolu se svými spolupracovníky pokládali základy dnešní katedry botaniky, na které navazuje současná generace učitelů včetně vědeckých pracovníků a rozvíjí je novými směry.