Studium

Efektivní fungování kreditového systému studia vyžaduje ze strany studentů, učitelů i administrativních pracovníků zvýšenou pozornost a velmi dobrou vzájemnou komunikaci. Kreditový systém studia umožňuje studentům do značné míry samostatně rozhodovat o své studijní zátěži, volit rytmus i obsah svého studia, prohlubovat znalosti ve zvoleném programu, ale i rozšiřovat svoji specializaci. Větší možnost volby individuálního postupu ve studiu přináší větší nároky na studentovu zodpovědnost i informovanost.

Aby byl student schopen efektivně využít všeho, co mu systém nabízí, a aby se vlastním omylem způsobeným neinformovaností nedostal do studijních nesnází, měl by se seznámit se svým studijním programem a se základními dokumenty, zejména pak se Studijním a zkušebním řádem Univerzity Palackého v Olomouci a dalšími předpisy, které lze nalézt na adrese http://www.upol.cz/skupiny/studenti/studium/prava-a-povinnosti-studenta/. Další předpisy a normy platné pro studenty přírodovědecké fakulty jsou k dispozici zde.

Na každé katedře jsou určeni pracovníci (kreditový poradce, studijní poradce), kteří mohou studentům poradit při tvorbě jejich studijního plánu.

Kredity a předměty

Všechny předměty studia jsou ohodnoceny určitým počtem kreditů. Jednotka kredit vyjadřuje míru zátěže studenta v rámci studia daného předmětu. Student získá kredity za úspěšná ukončení předmětů (tj. za absolvovanou zkoušku, kolokvium nebo udělený zápočet). Základním ukazatelem plnění studijních povinností ve stanovených časových rovinách je počet získaných kreditů. Průměrně by měl student získat 60 kreditů za akademický rok.

Předměty se dělí na povinné (předměty kategorie A), povinně volitelné (předměty kategorie  B) a volitelné (předměty kategorie C). Poměr počtu kreditů, které je nutno získat za předměty povinné, povinně volitelné a volitelné, je dán učebním plánem studijního programu.

Povinné předměty (předměty typu A) jsou předměty, které student daného programu musí absolvovat. Povinné předměty tvoří základ studijního programu a jejich obsah je zpravidla začleněn do požadavků závěrečných zkoušek. Kredity povinných předmětů tvoří v bakalářském studiu přibližně 80 % celkového počtu kreditů, v navazujícím magisterském studiu přibližně 70 %. Všichni studenti programu mají povinnost zapsat si všechny předměty tohoto typu. V případě, že se studentovi nepodaří povinný předmět absolvovat a získat za něj kredity, je povinen si tento předmět zapsat v nejbližším akademickém roce, v němž se tento předmět znovu otevírá. Neuspěl-li student ani podruhé, končí studium. Při opakování předmětu může student na začátku semestru požádat vyučujícího o uznání splněných povinností, např. uděleného zápočtu, má-li skládat zkoušku. Vyučující mu však není povinen splnění povinností (udělený zápočet) uznat, má právo trvat na opětovném získání zápočtu před zkouškou.

Povinně volitelné předměty (předměty typu B) umožňují specializaci v programu a jsou studentem zapisovány podle jeho vlastní volby. Musí však jejich absolvováním získat předepsaný minimální počet kreditů. U některých studijních programů mohou být povinně volitelné předměty seskupeny do bloků.

Volitelné předměty (předměty typu C) představují možnost vhodného doplnění náplně studia podle vlastního uvážení. Volitelným předmětem může být jakýkoliv předmět vyučovaný na Univerzitě Palackého v Olomouci. Vedle toho Přírodovědecká fakulta UP nabízí zpravidla u každého studijního programu seznam předmětů, které studentovi doporučuje zvolit jako volitelné. Student získává absolvováním volitelných předmětů zbývající počet kreditů do povinného limitu studijního programu. Zápis volitelných předmětů z jiných fakult Univerzity Palackého v Olomouci upravuje směrnice děkana.

Volba některých předmětů je omezována tzv. prerekvizitami, tj. předměty podmiňujícími a vylučujícími. Jako podmiňující předmět je označován předmět, jehož úspěšné absolvování (a zisk kreditů za něj) je nezbytnou podmínkou pro absolvování předmětu navazujícího (toho, u něhož je podmiňující předmět uveden). Podmiňující a navazující předměty mohou být zapisovány souběžně, ovšem v takovém případě je absolvování podmiňujícího předmětu nutnou podmínkou pro zápis ke zkoušce z předmětu navazujícího.

Jako vylučující předmět je označován předmět, jehož absolvování vylučuje zápis daného předmětu. Jako vylučující předměty jsou uváděny předměty podobného obsahového zaměření. Za daný předmět může student získat kredity v rámci jednoho studijního programu (případně navazujících programů) nejvýše jednou.

Student bakalářského studia je povinen získat za všechny předměty za celé studium minimálně 180 kreditů, student navazujícího magisterského studia 120 kreditů. Splnění těchto povinností je nezbytnou podmínkou pro připuštění ke státní závěrečné zkoušce. Student je povinen získat v každém akademickém roce svého studia alespoň 40 kreditů, anebo takový počet kreditů, aby jejich součet s počtem kreditů získaných v předchozím akademickém roce obsahoval alespoň 80; to neplatí pro poslední akademický rok studia.

Svůj postup studiem si student může volit do jisté míry individuálně. Povinné předměty si zapisuje pokud možno v doporučeném ročníku a semestru, neboť pouze v tomto ročníku je předmět studentovi zabezpečován rozvrhově. Student si zápisem předmětů vytváří osobní studijní plán. Při výběru povinně volitelných a volitelných předmětů se student orientuje podle zvoleného studijního programu, podle pokynů kreditových poradců kateder, podle pokynů studijních poradců pro jednotlivé programy, podle pokynů studijního oddělení a podle anotací předmětů, které obsahují mj. informace o obsahu předmětu, garantovi předmětu, rozsahu výuky předmětu, počtu kreditů, podmiňujících a vylučujících předmětech a také o způsobu ukončení předmětu. Povinně volitelné a volitelné předměty uvedené v jednotlivých studijních plánech nemusí být z kapacitních důvodů otevírány každoročně. Pokyny k provádění zápisu předmětů do databáze STAG jsou pro každý akademický rok stanoveny příkazem rektora, termíny jsou uvedeny v harmonogramu akademického roku.

Ukončením předmětu se rozumí splnění jeho požadavků jedním ze způsobů: zápočtem, kolokviem, zkouškou.

Zápočet se uděluje za splnění požadavků, které pro jeho získání určuje program předmětu stanovený garantem předmětu. V elektronickém systému evidence studia se zaznamenává udělení zápočtu, včetně data jeho udělení, jakož i termíny, na kterých zápočet udělen nebyl.

Kolokvium je způsob ukončení předmětu, který probíhá zpravidla formou rozhovoru zkoušejícího se skupinou studentů s cílem ověřit požadované znalosti jednotlivých studentů a rovněž jejich schopnost spolupracovat s ostatními a reagovat na dotazy zkoušejícího. V elektronickém systému evidence studia se zaznamenává udělení kolokvia, včetně data jeho udělení, jakož i termíny, na kterých kolokvium uděleno nebylo.

Zkouška je způsob ukončení předmětu, jehož cílem je ověřit hloubku a šíři teoretických znalostí a praktických dovedností studenta a jeho schopnost tyto tvůrčím způsobem používat. Cílem zkoušky je rovněž posoudit celkovou orientaci studenta v dané problematice. Zkouška může být konána ústní či písemnou formou, hodnocením praktického nebo tvůrčího výkonu, popř. kombinací těchto způsobů. Pokud student u zkoušky nevyhověl (byl hodnocen stupněm „F“), má právo na konání první opravné zkoušky. Pokud student nevyhověl ani při první opravné zkoušce, má právo konat druhou opravnou zkoušku, která se vždy koná formou zkoušky komisionální. Právo účasti na první či druhé opravné zkoušce lze uplatňovat pouze v rámci vypsaných termínů. Výsledek zkoušky se kvalifikuje stupni A až F. Výsledek zkoušky se do elektronického systému evidence studia zapisuje písmenným označením příslušného stupně, a to včetně data konání zkoušky.

Na vypsané termíny kolokvií a zkoušek se studenti přihlašují prostřednictvím elektronického systému evidence studia. Pravidla pro zapisování na termíny pro ukončení předmětu upravuje Studijní a zkušební řád UP a směrnice děkana PřF UP.

Pro postup do druhého ročníku studia musí student získat za akademický rok (tj. obvykle do konce 1. týdne v září) minimálně 40 kreditů.

Pro postup do třetího ročníku studia musí student získat za 1. a 2. ročník minimálně 80 kreditů a splnit všechny podruhé zapsané předměty.

K ukončení tříletého bakalářského studia musí student úspěšně absolvovat všechny povinné předměty (typu A), získat předepsaný počet kreditů z povinně volitelných předmětů (typu B) a celkem (včetně volitelných předmětů typu C) musí získat minimálně 180 kreditů. Nesplní-li student tyto požadavky, ale získá minimálně 120 kreditů, přičemž splní podruhé zapsané předměty a všechny povinné předměty za 1. a 2. ročník, může požádat o prodloužení studia.

Analogicky se postupuje v případě dvouletého navazujícího magisterského studia s tím, že limit pro úspěšné ukončení dvouletého studia je 120 kreditů a pro možnost požádat o prodloužení studia je potřeba získat minimálně 80 kreditů a složit všechny podruhé zapsané předměty.

Student může vykonat státní závěrečnou zkoušku včetně obhajoby diplomové či bakalářské práce až poté, co splnil všechny podmínky stanovené studijním programem. Student musí státní závěrečnou zkoušku (včetně obhajoby závěrečné práce) složit nejpozději do dvou kalendářních roků ode dne, kdy splnil podmínky pro její vykonání, při současném dodržení maximální doby studia stanovené studijním programem.

Při překročení standardní doby studia o více než jeden rok (§ 58 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, v platném znění) se vybírá rektorem stanovený poplatek. Započítává se i doba předchozího neukončeného studia, a to i na jiných vysokých školách. Výše poplatků za každých dalších započatých šest měsíců studia v jednotlivých studijních programech se v daném akademickém roce stanovuje rozhodnutím rektora.

Kreditový systém přináší studentovi řadu výhod (zejména možnost vytváření osobního studijního plánu), zároveň však na něj klade v určitém smyslu vyšší nároky. Student nese plnou zodpovědnost za každé své rozhodnutí, za každou svou volbu. Neřídí-li se standardním doporučeným studijním plánem, musí si být vědom určitých rizik, např.:

• student nemusí mít zajištěný rozvrh, protože výuka jím zvolených předmětů může probíhat ve stejné době,
• student musí dopředu promýšlet další postup ve svém studiu, neboť nevhodnou volbou by si mohl zkomplikovat nebo zcela zablokovat možnost ve studiu pokračovat (může např. získat stanovený počet kreditů, ale nesplnit jiné podmínky, např. pro podmíněné předměty aj.),
• jestliže si student zapíše do jednoho roku studia přesně minimální počet kreditů (tj. 40) s výhledem na spoustu volného času během školního roku, je nucen všechny předměty absolvovat, jinak nebude moci ve studiu pokračovat,
• jestliže se student rozhodne zapsat maximum možných předmětů (90 kreditů) s úmyslem po splnění povinných 40 kreditů již další předměty nezakončit, musí si uvědomit, že neabsolvované předměty budou hodnoceny známkou "nevyhověl" a zbytečně si vyčerpává jednu ze dvou možností absolvování předmětu a výrazně negativně ovlivní svůj vážený studijní průměr.

Při nesplnění studijními předpisy vymezených podmínek může být studentovi studium ukončeno.