Absolvent Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého Roman Linhart zkonstruoval netradiční termosolární úl, ve kterém se pomocí tepla daří ve včelstvech úspěšně hubit nebezpečné roztoče včetně původce obávané varroázy. S kolegou Janem Rájou založili v roce 2016 v Olomouci firmu, která už vyrobila stovky termosolárních úlů a vyváží je i za hranice České republiky.
Vy jste před třemi lety přišel s odlišným principem léčby včel napadených varroázou. Jakým?
Roztoč Varroa destructor není původním parazitem včely medonosné. Přešel na ní z asijské včely Apis ceranae. Asijská včela se roztoči brání tak, že ohřívá plod (vývojová stádia) selektivně. Dělnice se vyvíjí při 35,5°C a trubci při 33,3°C. Japonští vědci zjistili, že roztoč Varroa se nedokáže při teplotě 35,5 °C množit, a proto se drží jen na plodu budoucích trubců. Díky tomu, že neškodí (teplejšímu) plodu dělnic, není schopen včelstva této včely zničit. Včela medonosná ale nemá tento diferencovaný ohřev plodu, a proto v jejím případě roztoč poškozuje i plod dělnic. Na dělnicích přitom závisí přežití society a takto parazitovaná včelstva včely medonosné se bez léčby hroutí do dvou let.
Osobně jsem v přírodě zjistil, že se na tepelné bázi dokáží roztoči Varroa bránit i včelstva naše. A mohou bez léčby člověkem přežívat zcela zdravá i déle než 10 let. To pokud sídlí pod plechem rozpálených střech. Tepelné sálání totiž v létě roztoče zničí. Nápad na vytvoření termosolárního úlu hubícího roztoče řízeným ohřevem plodu je tedy inspirován těmito poznatky.
V čem se termosolární úly liší od běžných?
Běžné úly nejsou uzpůsobeny k vytvoření ani udržení teplot, které roztoče hubí. Proto jsou včelstva v nich zcela závislá na chemické léčbě. Ta ale stále častěji selhává. Například v roce 2015 vymřelo v ČR 175 000 včelstev. Nešlo o první ani poslední takový úhyn. Také letošní zimu zřejmě nepřežijí tisíce včelstev chemicky léčených. Jako učitel včelařské školy mám studenty z celého území ČR, proto jsem informován o tom, že na Šumavě místy uhynulo na 60% zazimovaných včelstev a na Rakovnicku asi 50%. Dnešní stav je zkrátka neudržitelný a je třeba hledat jiné alternativy k chemické léčbě. Termosolární úl tuto alternativu nabízí. Kromě možnosti hubení roztoče termosolární úly nové generace zásadně zvyšují medné výnosy, protože včelstva v nich chovaná jsou rychlejší v jarním rozvoji a také méně medu zkonzumují na ohřev plodu.
Jakým způsobem termosolární úly fungují?
Termosolární úl je běžným nástavkovým úlem, který se na první pohled liší od jiných jen tím, že má prosklenou čelní stěnu a za ní černou plochu. Je výborně izolován termoizolačními fóliemi. Ohřev funguje tak, že světlo jako krátkovlnné elektromagnetické záření sklem proniká do nitra úlu. Zde se ale mění na záření tepelné. To má delší vlny, které sklem neprochází. Proto nemůže z úlu stejnou cestou unikat. Teplota v úlu tedy stoupá podobně jako vnitřek skleníku. Ohřev je regulovatelný a riziko poškození včelstva vyloučeno. Včely totiž snáší teploty vyšší než parazit. Maximální používaná teplota je 47°C, vosk ale taje při nejméně 60°C. Proto i plásty ohřev bez újmy přežijí.
Jak se k těmto úlům staví čeští včelaři?
Jsem mile překvapeni pozitivním přijetím této technologie pokrokovými včelaři. Prodaly se již stovky našich úlů. Nicméně aby se tato technologie produkce medu bez používání včelařských pesticidů více rozšířila, bude nutná také podpora ze strany státu. Stát nyní dotuje chemickou léčbu neuvěřitelnými 70%. Ačkoli se mnohé účinné látky těchto léčiv jeví v řízených pokusech jako rakovinotvorné nebo neurotoxické. Produkci zdravého medu na bázi léčebných ohřevů včelstev stát nedotuje vůbec. To nákup těchto úlů bohužel prodražuje. Považuji za velký dluh naší společnosti, že nepodporuje moderní, bezpečné a funkční metody léčby.
Stále spolupracujete s přírodovědeckou fakultou?
Za již tradiční a velmi plodnou považuji dosavadní spolupráci s profesorem Vítězslavem Bičíkem a docentem Jiřím Vagerou. Oba významní vědci jsou již díky důchodovému věku emeritními pracovníky a spolupráce s jinými osobami z UP neprobíhá. Možná je to škoda, protože termoterapie je na vědeckých pracovištích zahraničních univerzit uznávanou a rozvíjenou technologií. Například v Rakousku působí prof. Wolfgang Wimmer, který sestrojil zařízení Varroacontroller. Náš termosolární úl je však zařízení pokročilejší, díky nezávislosti na elektřině. Proto je patentován. Mimo ČR také například v Kanadě či USA. Patentové řízení probíhá i v jiných zemích. V případě zájmu se nebráníme se spolupráci s přírodovědeckou fakultou při výzkumu aspektů biologie opylujícího hmyzu. Také můj společník z firmy Jan Rája je aktivním včelařem a hrdým absolventem UP. V areálu botanické zahrady přírodovědecké fakulty má jeden z úlu za účelem osvěty veřejnosti osazen.
Věnujete se také publikační činnosti?
Za zmínku snad stojí, že mi nakladatelství Mladá fronta vydalo knihu Myslet jako včela, kde je publikována nejen problematika funkce a používání termosolárního úlu, ale i ucelený popis včelstva optikou evoluční biologie. Druhý díl nazvaný Včelařit jako včela vyjde na jaře. Věnuje se koevoluci včel a původců chorob včelího plodu. Také úlové otázce a metodice chovu zdravých včel dle přírodního vzoru.
Roman Linhart se vyučil v oboru Ovocnář-Včelař na SOUZ Nasavrky. Poté pracoval jako profesionální včelař pro podnik Sempra Heřmanův Městec v oblasti opylovací služby při šlechtění brukvovitých zelenin a okrasných cibulovin. Po maturitě a pomaturitním studiu nastoupil na Přírodovědeckou fakultu Univerzity Palackého, obor Ochrana a tvorba životního prostředí. Po získání bakalářského a magisterského vzdělání pracoval jako zoolog (entomolog) na AOPK ČR Olomouc. V současné době vyučije na SOU VVC Nasavrky Včelařství, Biologii včely medonosné, Chov matek a jiné odborné předměty. V roce 2008 obdržel akademický titul RNDr. V roce 2014 získal patent za vynález termosolárního úlu, určeného k podpoře rozvoje včelstev a termoterapii roztoče Varroa destructor. Odborným zaměřením Romana Linharta je problematika evoluční biologie včely medonosné, její sociobiologie, etoekologie, a také epizootologie závažných chorob včel a včelího plodu.