Uprostřed bouře událostí posledních dnů mi to nedá a musím se stručně ohlédnout za uplynulým rokem. Fakulta prošla v předchozích patnácti letech prudkým rozvojem, jehož viditelným výsledkem je moderní výzkumná infrastruktura a také přísun značných finančních prostředků. Přes to všechno jsem převzal fakultu, o níž mi při nástupu do funkce vysoký představitel univerzity tvrdil, že není v dobrém stavu. Bohužel zpětně musím říci, že měl pravdu. Konsolidace ekonomiky fakulty kvůli astronomickým závazkům potrvá ještě několik let, nicméně věřím, že fakulta je dostatečně robustní na to, aby při zodpovědném hospodaření postupem času vše zvládla.
Jedním z kritických faktorů je fungování fakulty jako instituce, což znamená nastavení procesů a pravidel jejího provozu. Zde se nám již podařilo odvést velký kus práce. Dochází k postupnému pročišťování legislativy (např. novela Statutu PřF), nápravě pokřivených pravidel šitých na míru jen vybraným skupinám (např. srovnávání odvodů z peněz na vědu a výuku) či omezení veřejně neobhajitelných mezd některých vedoucích pracovníků.
Důležité ale je, že pravidla jsou nyní transparentní a platí pro všechny. Smutným průvodním jevem je, že ti, kteří na to nebyli zvyklí a z dřívějších pravidel džungle profitovali, na provedené změny reagují ostrými osobními útoky na vedení či dokonce fakultu jako celek, přičemž záminku si kolikrát musí doslova vylhat. Další nelichotivou vizitkou instituce je fakt, že výzvy k odstoupení děkana přicházejí poté, co jsem předal rektorovi žádosti o prošetření případů podvodného jednání Etickou komisí v záležitostech, jež se týkají ředitelů vědeckovýzkumných center.
Fakultu však tvoří především lidé. Za významný posun ve fungování fakulty považuji resuscitaci oborových rad a zejména organizaci veřejných debat s akademickou obcí o závažných otázkách provozu fakulty, které umožňují angažování velkého množství pracovníků fakulty v záležitostech, jež se týkají jejich každodenní práce. Na jejich základě se podařilo dohodnout např. fakultní pravidla pro organizaci PGS, či zvládnout první nápor akreditačních sestav v rámci institucionální akreditace. Na dalších fórech, jako je akademický senát či setkání s vedoucími kateder, jsou pak diskutována i jiná témata jako např. metodika dělení financí v rozpočtu. Patrné je, že další diskuze probíhají na jednotlivých katedrách či oborech, a že akademická obec fakulty v mnoha ohledech ožila. Obrovská vlna solidarity z tohoto týdne, které se mi dostalo po hrubých útocích vůči mé osobě, mi dodává víru, že fakulta má zdravý kořínek a zaměstnanci jsou za fakultu ochotni bojovat. Proto stojí za to pokračovat v nastoupené cestě.