Převážně pozitivní zkušenosti z dosavadní učitelské praxe má pedagog Filip Malík z Gymnázia v Rožnově pod Radhoštěm, fakultní školy Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Na gymnáziu vyučuje chemii a biologii. U studentů se mu osvědčil otevřený přístup, upřímnost, nadsázka a humor.
Jaké jsou vaše dosavadní zkušenosti ze školství?
Přírodovědeckou fakultu jsem oficiálně ukončil před osmi lety a mé zkušenosti jsou převážně pozitivní. Zastávám totiž názor, že kdo chce dělat učitelství na středních školách, tak musí být srdcař a musí ho to bavit. Baví mě hovořit ke studentům, o tom co znám, co jsem zažil a čemu rozumím.
Jací jsou současní studenti?
Neřekl bych, že je na místě ta klasická generační odpověď ve smyslu, že jsou horší než dřív. Jsou jiní. Jedná se o mladé lidi, kteří jsou v něčem dospělí až příliš a v něčem naopak zcela nedostatečně. Potom je našim úkolem zformovat je i v těch ohledech, kde to zatím nedostačuje. Obecně bych řekl, že s naprostou většinou studentů se dá po individuálním přístupu domluvit a pracovat. Mé zkušenosti jsou tedy převážně pozitivní a ta menšina, se kterou mám zkušenosti negativní, ta mi rozhodně nadšení z mého povolaní nekazí.
Co platí na současné studenty, aby je výuka zaujala?
To je těžká otázka. Záleží na osobnosti učitele. Osvědčilo se mi, že velmi funguje otevřený rovný přístup bez frází a mazání medu kolem úst. Upřímnost, přímočarost a nebojím se i ostřejších slov. Nebojím se prezentovat drsná fakta, drsné zkušenosti. Je v tom samozřejmě i hodně nadsázky a humoru. Mluvím s nimi v podstatě jako se svými známými na rovinu a bez obalu. Ale to funguje u mě, protože taková je moje osobnost, takového mě znají, to ode mě očekávají a je to pro mě přirozené. Troufám si říci, že u učitelů, u kterých to přirozené není a jejich charakterové rysy jsou jiné, by to fungovat nemuselo. Každý učitel tam musí být sám za sebe, nesmí si na nic hrát a to, co z něj vychází, a co chce s těmi studenty dosáhnout, to skutečně většinou platí.
Se svými studenty se pravidelně vracíte na katedru analytické chemie?
Ano, pokud mi to nenaruší covid-19, tak se snažím s budoucími maturanty z chemie jezdit každý rok. Je to pro ně jedna z mála možností, jak se dostat k práci ve vysokoškolské chemické laboratoři. Využívám této možnosti, protože v našich podmínkách některé typy experimentů nelze provádět.
Celý rozhovor s pedagogem Filipem Malíkem si poslechněte v podcastu přírodovědecké fakulty Kam po Přírodě.