Státní hrady Bouzov a Český Krumlov se stanou dějištěm unikátního výzkumu vlivu dezinfekčních prostředků na povrch historických předmětů, jako jsou například historická zábradlí, madla, kovové kliky nebo lakované dřevěné podlahy. Dvouletý výzkumný projekt organizují odborníci z katedry analytické chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci spolu s týmem Národního památkového ústavu a Akademie výtvarných umění v Praze.
Kastelánům zatím chybí jednoznačná informace, jak mají postupovat při dezinfekci historických povrchů, která se nyní provádí v souvislosti s pandemií nového koronaviru „Mají oprávněné obavy, aby při jejím dlouhodobém používání nepoškodili například historické kliky nebo zábradlí hradního schodiště. My se proto budeme snažit najít šetrný a zároveň účinný postup pro dezinfekci povrchů historických předmětů,“ uvedl Karel Lemr z katedry analytické chemie přírodovědecké fakulty.
Výzkum tedy pomůže nalézt odpovědi na otázky, které se týkají používání dezinfekce při ošetřování historických povrchů. „Potřeba takto zacíleného výzkumu vzešla z mimořádné situace na jaře tohoto roku, kdy se Národní památkový ústav musel v rámci zahájení návštěvnické sezóny pružně vypořádat s novými hygienickými požadavky na provoz. Naší hlavní motivací a zároveň povinností je zajistit bezpečný návštěvnický provoz hradů a zámků a zároveň maximálně ochránit spravovaný majetek v době zvýšených protiepidemických opatření,“ doplnila Jana Michalčáková z Národního památkového ústavu.
Odborníci už zmapovali, jakým způsobem je na hradech Bouzov, Český Krumlov a dalších objektech spravovaných Národním památkovým ústavem prováděna dezinfekce povrchů. „Škála těchto desinfekčních prostředků je poměrně široká. Nejšetrnější je ošetřování mýdlovou vodou,“ podotkl Lemr.
Následně budou vědci v laboratořích testovat vliv těchto dezinfekčních prostředků na konkrétní povrchy a povrchové úpravy. „První testování bude samozřejmě na modelových vzorcích, které připravují kolegové z Akademie výtvarných umění," uvedl Karel Lemr. Pomocí speciálních metod experti zaznamenají změny povrchu po aplikaci dezinfekčního prostředku. „Škála metod je široká. Měří se například barevnost a odrazivost povrchu. Vzorky se budou zkoumat i mikroskopickými technikami, abychom zjistili, zda dezinfekce naruší strukturu povrchu,“ popsal chystaný výzkum.
Finální část projektu bude probíhat přímo v praxi, tedy na památkových objektech v Českém Krumlově a Bouzově, které mají široké spektrum různých typů návštěvnických prostor. Dezinfekce podle Lemra nemusí způsobit přímo chemickou změnu předmětu, na který je aplikována. Mohla by ovšem narušit povrchovou ochrannou vrstvu, což by následně způsobilo například korozi historického předmětu. „My budeme sledovat, jak se zkoumaný vzorek bude měnit v čase poté, co na něj v pravidelných intervalech aplikujeme dezinfekční prostředek,“ doplnil.
Pokud vědci na povrchu zaznamenají nějaké změny, tak se pustí do pátrání po tom, která složka dezinfekčního prostředku je způsobila. „Následně posoudíme, zda tuto rizikovou složku můžeme z dezinfekčního prostředku vyloučit nebo jí nahradit,“ řekl Karel Lemr.
Poznatky vědců budou základem pro vznik koncepčního doporučení Národního památkového ústavu o nejvhodnějších dezinfekčních prostředcích pro použití na historických površích, popřípadě jak po dezinfekci předmět vhodně ošetřit, aby nedocházelo k jeho nežádoucím změnám. Národní památkový ústav zatím žádné škody vzniklé dlouhodobým používáním dezinfekčních prostředků nezaznamenal. Finanční prostředky na tento výzkum byly získány z programu Technologické agentury České republiky.