Univerzita Palackého, jejíž historie sahá až do roku 1573, prošla v průběhu let několika zásadními proměnami a klíčovými událostmi, které výrazně ovlivnily její vývoj a charakter. Jednou z otázek, které nám historie této univerzity klade, je role, kterou v ní hrály přírodní vědy. Zajímá vás, kdy vznikla Přírodovědecká fakulta a jaký měla vliv na vzdělávání a výzkum v oblasti přírodních věd?
Na historii a vývoj této prestižní instituce se podíváme s českým historikem a ředitelem Archivu Univerzity Palackého Pavlem Urbáškem.
Jaká je historie UP?
Univerzita Palackého vznikla 21. února 1946, kdy byla znovuobnovena, protože kořeny olomoucké univerzity sahají až do roku 1573. Etapa takzvané staré univerzity, jak ji nazýváme, trvala až do roku 1860, kdy zanikla poslední součást původní olomoucké univerzity - Františkova univerzita. Od té doby až do 17. listopadu 1939 univerzitní kontinuitu v Olomouci udržovala pouze teologická fakulta, která byla po nacistické okupaci uzavřena v souvislosti s celkovým uzavřením českých vysokých škol. Řada studentů a vyučujících skončila v koncentračních táborech. Teologická fakulta poté zahájila činnost bezprostředně po osvobození v květnu 1945. Okamžitě se objevily snahy o obnovu plnohodnotné univerzity v Olomouci. Zpočátku se diskutovalo o tom, že zde bude pouze pobočka lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Toto rozhodnutí bylo částečně ovlivněno poklesem lékařských profesí, zejména kvůli odsunu německého obyvatelstva a holokaustu. Po roce 1945 však bylo zřejmé, že existuje potřeba obnovit univerzitu ve všech oborech. Olomouc usilovala o obnovení univerzity stejně jako mnoho jiná okresní města. Olomouc byla úspěšná díky podpoře místních elit, včetně politických a intelektuálních osobností. Získala silného spojence v tehdejším předsedovi vlády, sociálním demokratovi Zdeňku Fierlingerovi, který byl rodákem z Olomouce.
Jakou roli hrály přírodní vědy do roku 1860?
Důležité je mít na paměti, že v daném historickém období se význam vzdělávání více zaměřoval na vzdělání samotné, než na kvalifikaci v moderním smyslu. Univerzity byly především centry vzdělanosti. Podobnou roli hrály i přírodní vědy, které se vyučovaly na fakultách, jež neměly na první pohled s přírodními vědami nic společného. Například matematika a fyzika se vyučovaly na filozofické fakultě.
Jaké kořeny má přírodovědecká fakulta na Univerzitě Palackého?
Když se podíváme na novodobou historii, vznik přírodovědecké fakulty na Univerzitě Palackého nebyl jednoduchý. Přírodovědné obory se začaly po roce 1946 vyučovat na pedagogické fakultě. Tato fakulta nevznikla v rámci zákona o obnovení olomoucké univerzity, ale jako samostatná instituce na základě schváleného zákona z dubna roku 1946. Na jedné straně pedagogické fakulty plnily dlouhodobý sen českých intelektuálů a vlastenců, aby učitelé primárního školství získali plnohodnotné vysokoškolské vzdělání. Na druhé straně byl zákon koncipován poměrně široce, což pedagogickým fakultám umožňovalo „lézt do zelí“ tradičním přírodovědeckým a filozofickým fakultám a připravovat učitele pro střední školy. Olomoucká pedagogická fakulta ale hrála klíčovou roli v začátcích výuky přírodních věd na Univerzitě Palackého. V roce 1947 bylo zřízeno tzv. „biennium přírodních věd," což byl dvouletý program studia. Absolventi získávali kvalifikaci pro výuku na prvním stupni primárního školství. Pokud chtěli ve studiu pokračovat nebo získat kvalifikaci pro druhý stupeň výuky, museli odejít na přírodovědecké fakulty v Brně nebo Praze.
Kdy tedy vznikla přírodovědecká fakulta?
Přírodovědecká fakulta na Univerzitě Palackého vznikla v roce 1953. V tomto roce došlo k neuváženým významným reformám vysokého školství v tehdejším Československu. V jejich důsledku se změnil systém přípravy učitelů. Pro přípravu učitelů mateřských a prvního stupně základních škol se ustavily střední školy, pro druhý stupeň základních škol vyšší pedagogické školy a pro střední školy vysoké školy pedagogické. Vysoká škola pedagogická byla založena v Olomouci, což mělo za následek zánik filozofické fakulty a pedagogické fakulty na Univerzitě Palackého. Od roku 1953 v Olomouci existovaly dvě vysoké školy - Univerzita Palackého s pouhou lékařskou fakultou a nově vzniklá Vysoká škola pedagogická s fakultami přírodních a společenských věd. Tímto způsobem byl položen základ pro budoucí Přírodovědeckou fakultu na Univerzitě Palackého, která vzešla z této nové instituce.
Kdo se zasloužil o vznik přírodovědecké fakulty?
Tak s trochou nadsázky můžeme říct, že „strana a vláda“. Psal se rok 1953, bylo to období totalitního režimu. Je trochu paradoxní, že vznik Vysoké školy pedagogické a tím pádem i fakulty přírodních věd znamenal degradaci již existujících přírodovědeckých fakult v Bratislavě, Brně a Praze. Tyto fakulty ztratily svou roli v přípravě učitelů pro střední školy a byly omezeny na přípravu odborných pracovníků v různých odborných oblastech.
Jak byste zhodnotil uplynulých 70 let?
Když se podíváme na československé vysoké školství po roce 1948, je třeba si uvědomit, že v té době bylo hlavním úkolem vychovávat novou socialistickou inteligenci. Znamenalo to, že pozornost byla věnována především pedagogické činnosti. V roce 1952 a 1953 byla založena slovenská a československá akademie věd, a to vedlo k výraznému posílení základního výzkumu ve vědeckých ústavech podle sovětského vzoru a současně k útlumu vědecké činnosti na vysokých školách.
V druhé polovině 60. letech došlo k pokusu o ekonomickou a školskou reformu, což vedlo k resuscitaci vysokoškolského vzdělávání a výzkumu. Avšak na začátku 70. let se situace opět změnila s nástupem tzv. normalizace a univerzity začaly vychovávat novou normalizační československou intelektuální elitu. Opětovně se tedy zdůrazňovala edukace na úkor vědy a výzkumu.
Pokud se podíváme na přírodní vědy v Olomouci, tak v 60. letech došlo k dynamickému rozvoji zejména slavné olomoucké optiky. V té době byla optika vůbec nejvýraznější vědeckou disciplínou nejen v Olomouci ale i v zahraničí, což nebylo běžné. Zasloužili se o to především vědci jako Bedřich Havelka, Engelbert Keprt a Jan Peřina.
Dá se tedy říct, že tento stav trval až do roku 1989?
Ano, to je naprosto přesné. Tato dynamika trvala až do roku 1989, kdy došlo k sametové revoluci. Byť v druhé polovině 80. let, v období, kterému říkáme „přestavba“, byla celá řada připravovaných konceptů, které měly na jednu stranu vrátit vědu na vysoké školy, a na druhou stranu se hovořilo o možnosti návratu akademické samosprávy na vysoké školy. To byly poměrně horkou jehlou šité koncepty, které vlastně rozbourala sametová revoluce. Univerzita Palackého stála na počátku devadesátých let na začátku další svobodné existence.