Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého se zapojila do projektu zaměřeného na podporu učitelů, kteří provázejí studentky a studenty učitelství na praxi ve školách. Program vyhlášený ministerstvem školství na období od 1. února 2023 do konce letošního roku má zvýšit kvalitu pedagogických praxí pro budoucí učitele nejen přírodovědných oborů. Účastní se ho vybraní poskytovatelé studijních a vzdělávacích programů a oborů vzdělání zaměřených na přípravu učitelů.
Ve školním roce 2023/2024 se do této reformy pregraduální přípravy učitelů zapojilo 894 učitelů z 302 škol a o rok později je evidováno 1227 provázejících učitelů z 398 škol.
„Naše fakulta se do projektu přidala společně s většinou tuzemských přírodovědných, filozofických a pedagogických fakult připravující budoucí učitele napříč všemi stupni a typy škol. Úkolem fakult bylo zajistit pro zapojené školy a učitele nejen studium k výkonu specializační činnosti provázejícího učitele, ale zejména rozvinout u účastníků podstatné kompetence pro výkon role provázejícího učitele. Našim cílem bylo a je zvýšit kvalitu učitelské praxe, a to prostřednictvím propojení teorie a praxe v přípravě učitelů,“ uvedla Jana Slezáková z Kabinetu pedagogické přípravy přírodovědecké fakulty.
Do projektu se společně s odborníky z přírodovědecké fakulty zapojilo osm škol, a to Gymnázium Olomouc-Hejčín, Gymnázium Hranice, Gymnázium Zlín-Lesní čtvrť, Gymnázium Uherské Hradiště, SZŠ a VOŠ Emanuela Pöttinga Olomouc, SOŠ polytechnická Olomouc, ZŠ a MŠ Svatoplukova Olomouc, ZŠ Spojenců, Olomouc. Kabinet pedagogické přípravy ve spolupráci s didaktiky jednotlivých oborů připravil pro učitele zapojených škol sérii povinných vstupních a průběžných školení. Obsahová náplň všech programů vychází ze Standardu studia k výkonu specializační činnosti provázejícího učitele.
Profesní rozvoj provázejících učitelů
V rámci vstupního vzdělávání, které zahrnuje povinný rozsah 20 hodin školení, byla pro provázející učitele připravena série několika besed a workshopů tematicky zaměřených na vytváření bezpečného prostředí, vedení dialogu při reflexi výuky, sebereflexi provázejícího učitele, poskytování efektivní a formativní zpětné vazby, znalosti profesní přípravy a společné plánování výuky na fakultě s ohledem na roli provázejícího učitele.
„Jako součást průběžného vzdělávání, u kterého platí povinnost 20 hodin školení za každý rok, jsme připravili pro zapojené učitele napříč všemi obory besedy, workshopy a přednášky tak, abychom propojili obsahovou náplň programu vycházející ze Standardu studia k výkonu specializační činnosti provázejícího učitele s ohledem na specifika jednotlivých vzdělávacích oblastí,“ uvedla Jana Slezáková.
Do přípravy programu průběžného vzdělávání se z přírodovědecké fakulty zapojilo šest oborových didaktik včetně Kabinetu cizích jazyků. „V prvním roce jsme připravili 16 různých seminářů. Kolegové Iveta Bártová, Jana Prášilová, Kamila Petrželová a Antal Peter z didaktiky chemie připravili pro učitele školení zaměřené na bezpečnost a ochranu zdraví v chemické laboratoři, využití měřícího systému Vernier při výuce chemie, plánování výuky a na klíčové aspekty ve výuce chemie,“ řekla Jana Slezáková.
Vladan Ondřej a Martina Oulehlová z didaktiky biologie se s s učiteli v rámci biologie zabývali využitím umělé inteligence ve výuce, projektovou výukou, novými a kontroverzními tématy biologie a ukázkovými příklady tandemové výuky tohoto předmětu. Didaktika matematiky zastoupená Patrikem Peškou a Lenkou Vítkovou zajistila workshop na téma: Netradiční výuka geometrie; Využití technologií ve výuce matematiky.
Lukáš Richterek z didaktiky fyziky ve spolupráci s učiteli Šárkou Richterkovou a Hanou Zárubovou z Gymnázia Olomouc-Hejčín připravili semináře pojednávající o sdílení dobré praxe ve výuce fyziky zaměřené na aktivizaci žáků a experimentování. Do přípravy průběžného vzdělávání byla zapojena také didaktika geografie. Irena Smolová spolu s Michaelou Spurnou a Petrem Knechtem se zaměřili zejména na profesní přípravu učitelů zeměpisu/geografie. Kabinet cizích jazyků zastoupený Lucií Vaňkovou a Evou Karáskovou připravil seminář s názvem Metoda Clil ve výuce přírodovědných předmětů.
„Všem kolegům, kteří se podíleli na přípravě a realizaci těchto školení, bych chtěla nesmírně poděkovat. Práce, kterou odvedli, byla naprosto profesionální. Všichni přistupovali k práci s obrovským nasazením, s jasným cílem, vstřícností, pochopením a velkou otevřeností,“ uvedla Jana Slezáková.
Příprava nového systému pedagogické podpory
Nyní probíhá druhá série průběžných školení, kterou odborníci z kabinetu pedagogické přípravy zahájili společně s didaktiky jednotlivých oborů v březnu letošního roku. Ukončena bude ve druhé polovině června. Pilotní ověřování bude končit v prosinci 2025 a „ostrý provoz“ systému podpory provázejících učitelů bude zahájen od 1. ledna příštího roku. „V průběhu letošního července a srpna se předpokládá vydání novely školského zákona ve sbírce zákonů, tj. ukotvení normativu na jednoho provázejícího učitele a smlouvy o zajištění praxí. Dále se předpokládá, že od dubna do srpna dojde k úpravě vyhlášky č. 371/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků a akreditační komisi, tedy ukotvení studia pro provázejícího učitele,“ podotkla Jana Slezáková.
Učitelé, kteří prošli v průběhu pokusného ověřování vstupním a průběžným školením v odpovídajícím rozsahu 60 hodin školení, tak mají kvalifikaci splněnou. „V současné době připravujeme ve spolupráci s MŠMT přihlášky pro nově zapojené školy, které by nastoupily do systému vzdělávání provázejících učitelů od školního roku 2025/26,“ dodala Slezáková.