Na emise oxidu uhličitého při pěstování rýže se ve své dizertační práci zaměřil Saw Min z Myanmaru, který od roku 2016 studoval na katedře ekologie a životního prostředí přírodovědecké fakulty. Nabyté znalosti ale zatím nemůže zúročit v rodné zemi, jeho návrat se nečekaně zkomplikoval po únorovém armádní puči. Pomocnou ruku v podobě dočasného pracovního poměru mu nabídlo vedení přírodovědecké fakulty.
Saw Min si díky fakultě pobyt v Olomouci prodlouží a doufá, že se situace v Myanmaru mezitím zklidní a on se bude moci vrátit domů.
Proč jste se rozhodl pro studium v České republice?
Českou republiku jsem zvolil hlavně kvůli reputaci, kterou mají zdejší vysokoškolské programy, a to zejména na Univerzitě Palackého. Jejich velmi dobrá pověst souvisí s inovativními metodami učení, pokročilými technologiemi a možnostmi výzkumu. Studium v České republice mi navíc umožnilo naučit se novým jazykům, poznat jinou kulturu, překonat výzvy spojené s životem v jiné zemi a lépe pochopit svět.
Co jste od studia v ČR očekával a jaká byla realita?
Očekával jsem, že získám specifické zkušenosti v oboru, který představuje cíl mé kariéry. Zkušenosti z tohoto studia budou navíc velmi užitečné pro snižování emisí skleníkových plynů ze zemědělství, kterého lze v rozvojových zemích dosáhnout aplikací udržitelných přístupů.
Byl jste přijat k doktorandskému studiu obor Ecology na katedře ekologie a životního prostředí. Jaké téma jste zvolil pro svou dizertační práci?
Zvolil jsem téma emisí oxidu uhličitého, které se uvolňují při pěstování rýže v závislosti na zvoleném způsobu obhospodařování. Hlavním cílem bylo zjistit, kolik CO2 se při pěstování rýže uvolňuje, protože právě oxid uhličitý představuje skleníkový plyn s největším dopadem na globální oteplování.
Na jakých dalších projektech jste pracoval?
Podílel jsem se také na aktivitách a vědeckých projektech katedry zaměřených na sledování skleníkových plynů, konkrétně metanu a CO2 z drobných tůní a jihočeských rybníků. To mi umožnilo osobní i profesní růst a mohl jsem lépe pochopit důležité aspekty mé kariéry.
Jak vám pandemie covid-19 zkomplikovala studium a osobní život?
Vliv pandemie koronaviru na moje studium a život na univerzitě byl a stále je v důsledku restrikčních opatření značný. Při osamělém životu na kolejích během lockdownu jsem ale měl dostatek volného času pro psaní vědeckých publikací, editaci manuskriptů a Ph.D. dizertace.
V letošním roce jste dizertační práci obhájil. V Myanmaru ale došlo k vojenskému převratu, byl vyhlášen výjimečný stav a uzavřeno mezinárodní letiště v Yangonu. Co to pro vás znamenalo?
Ačkoliv jsem úspěšně obhájil svou dizertační práci, mám nyní problém s návratem domů. Vojenský převrat a současná situace v mé zemi mi situaci značně komplikují. Musím hledat alternativní cesty, jak tento problém vyřešit. Požádal jsem proto o pomoc své kolegy na katedře. Od přírodovědecké fakulty jsem naštěstí získal dočasnou práci - jako technik budu nadále působit na katedře ekologie a životního prostředí. Díky tomu mám možnost zůstat v bezpečí a samozřejmě pokrýt všechny nezbytné výdaje spojené s pobytem v Olomouci. Velmi tento krok oceňuji a děkuji všem, kdo se o tuto podporu zasloužili.
Máte představu, co vás čeká v následujících měsících?
V závislosti na vývoj krizového stavu v Myanmaru mohu očekávat dvě varianty. Buď se situace v Myanmaru uklidní a já se vrátím v nejbližší možné době domů. Nebo budu prozatím pracovat na katedře, hledat další možnosti podpory a čekat, jak se situace vyvine. Moje pracovní vízum platí do konce srpna 2021.
Saw Min nastoupil na katedru ekologie a životního prostředí v roce 2016, kdy byl přijat k Ph.D. studiu v oboru Ecology pod vedením Martina Rulíka. Hlavním tématem jeho dizertační práce bylo zhodnocení produkce CO2 v rýžovišti za různých podmínek obhospodařování. Během studia provedl a vyhodnotil experiment ve skleníku v Olomouci - Holici. Zaměřil se na to, jaký vliv má aplikace různých dávek anorganických a organických hnojiv a manipulace s vodní hladinou na produkci CO2. Druhý pokus provedl na experimentálním pozemku Yezin Agricultural University v Myanmaru během ledna až července 2018. V tomto experimentu porovnával, jaký dopad na produkci CO2 mají konvenční způsoby obhospodařování (obdělávání půdy, hnojení, používání pesticidů) oproti metodám s minimalizací intenzifikačních vstupů.
Ve stejnou dobu úspěšně ukončil své doktorské stadium i Dawit Ashenafi Ayalew z Etiopie, který zpracovával pod vedením Bořivoje Šarapatky téma související s erozními procesy v zemědělské krajině. I on se po obhajobě dostal do podobné situace jako Saw Min. Kvůli uzavření hranic s Německem, kde bude v budoucnu působit, zůstane Dawit Ashenafi Ayalew ještě minimálně měsíc v Olomouci. Tomuto absolventovi nyní pomáhá katedra ekologie a životního prostředí.