Přednáškou o dědičné informaci rostlin a jejím luštění v podání rostlinného genetika Jaroslava Doležela odstartoval ve středu letošní 14. ročník kurzu Současná chemie, který na přírodovědecké fakultě pořádá jeden z nejcitovanějších světových chemiků Pavel Hobza. Cílem letošního ročníku je seznámit studenty a další zájemce s vynikajícími osobnostmi olomoucké vědy.
„V minulých letech jsem zval vědce z celé České republiky i ze zahraničí, aby vám vyprávěli o vědě. Letos jsou všichni přednášející z Olomouce. Uvědomil jsem si, že je potřeba zdůraznit skutečnost, že olomoucká věda je mimořádná. Existují tu tři vědecká centra, která za dobu své existence učinila obrovský pokrok. Je logické, že tři ze čtyř letošních hostů působí právě v nich,“ řekl na úvod organizátor cyklu a laureát České hlavy Pavel Hobza.
Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum reprezentoval jeho vědecký ředitel a vedoucí olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR Jaroslav Doležel. Spolu se svým týmem se výrazně podílel na rozluštění genomu ječmene, banánovníku a následně i pšenice seté. O přečtení dědičné informace této nejrozšířenější zemědělské plodiny informovalo mezinárodní konsorcium s olomouckou účastí loni na stránkách časopisu Science. V závěru téhož roku Jaroslav Doležel obdržel nejvyšší tuzemské ocenění za vědu – Národní cenu Česká hlava 2018. Rostlinný genetik cestu za těmito úspěchy během přednášky popsal, příchozím ale vysvětloval i to, proč je důležité se genomy rostlin vůbec zabývat. Tyto znalosti jsou totiž zásadní pro nové metody šlechtění hospodářsky významných plodin s vyššími výnosy, odolností proti chorobám či škůdcům, suchu a dalším nepříznivým vlivům.
„Zajištění dostatku potravin bude během několika desetiletí značný problém. Například letos budeme spotřebovávat více pšenice, než jsme sklidili. Tedy budeme sahat do zásob. Lidská populace se rozrůstá a na Zemi každoročně zemře hladem více lidí než na malárii, AIDS a tuberkulózu dohromady. Proto jsou nutné nové techniky šlechtění, které jsou rychlejší a umožní nám získat plodiny s požadovanými vlastnostmi. Tyto techniky jsou založeny na změně dědičné informace rostlin a vyžadují znalosti o rostlinných genomech. Například v Evropě jsou ale bohužel kladeny překážky pro jejich využití,“ řekl mimo jiné Doležel. Objasnil rovněž složitost genomů plodin, přiblížil metodu třídění chromozomů pomocí takzvané průtokové cytometrie, kterou vyvinuli a rutině používají jako jediní na světě právě v Olomouci, nebo přípravu takzvaných BAC knihoven, díky nimž bylo možné číst delší úseky textu dědičné informace. Nastínil i výzvy, které před vědci teprve stojí.
„Ve vědě musí mít člověk oči otevřené a nesmí se spokojit s tím, čeho už dosáhl. Protože jinak ustrnete. Musíte zkoušet dělat další nové věci, jiná cesta není. Člověk buď plave, nebo se utopí. A my chceme plavat,“ doplnil.
Přednáškový kurz bude pokračovat 6. března, o uhlíkových nanostrukturách promluví ředitel Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů Radek Zbořil. Následovat bude přednáška ředitele Ústavu molekulární a translační medicíny Mariána Hajdúcha a kurz 27. března uzavře politolog Pavel Šaradín z filozofické fakulty.