V prestižním žebříčku dvou procent nejcitovanějších vědců světa, který publikovala americká Stanford University ve spolupráci se společností Elsevier, se dařilo i kolegům z přírodovědecké fakulty. Nejlépe si vedli Jaromír Fiurášek z katedry optiky a Miroslav Strnad z Laboratoře růstových regulátorů, společného pracoviště Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého a Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR.
Publikovaná data ukazují, že v kategorii „career long“ (jedná se o citační ohlas v průběhu celé kariéry) mezi 195 605 vědci uspělo šestnáct odborníků z přírodovědecké fakulty, kteří mají v žebříčku jako afiliaci uvedenu Univerzitu Palackého. Nejlépe se umístil Jaromír Fiurášek z katedry optiky. Dále to byli Radim Bělohlávek, Miroslav Strnad, Pavel Pospíšil, Dušan Lazár, Zdeněk Hradil, Radim Filip, Anatolij Dvurečenskij, Zdeněk Dvořák, Aleš Lebeda, Zdeněk Bouchal, Jozef Šamaj, Petr Jančar, Petr Smýkal, Aleš Panáček a Libor Kvítek.
V kategorii „single year“ (citační ohlas pouze za rok 2021) se mezi 200 409 vědci rozhodně neztratilo sedmnáct zástupců přírodovědecké fakulty. Nejúspěšnější byl profesor Miroslav Strnad z Laboratoře růstových regulátorů, společného pracoviště Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého a Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR. Dále se umístili Pavel Pospíšil, Dušan Lazár, Radim Bělohlávek, Jaromír Fiurášek, Aleš Panáček, Jan Švec, Zdeněk Dvořák, Radim Filip, Petr Smýkal, Jozef Šamaj, Libor Kvítek, Zdeněk Bouchal, Aleš Lebeda, Andrej Pavlovič, Robert Prucek a Robin Kundrata.
Vědci jsou v žebříčcích rozděleni do 22 vědeckých oborů a 176 podoborů. Veřejná databáze poskytuje standardizované informace např. o celkových citacích, citacích bez autocitací, h-indexu, dle spoluautorství upraveném hm-indexu, citacích článků v různých autorských pozicích a kompozitním indikátoru (c-skóre). Údaje za celou kariéru jsou aktualizovány ke konci roku 2021 a údaje za poslední rok se týkají citací obdržených během kalendářního roku 2021.