
Aktuálně o geografii Evropy
Aktuální otázky geografie Evropy
Vývoj evropské populace ve 21. století – proměna struktury, výzvy dané stárnutím obyvatel, migrací, pokroky v lékařství, technologickými novinkami. Ekonomické proměny kontinentu – vypořádání se s hospodářskou krizí, současná podoba zemědělství, průmyslu, energetiky, trendy dalšího vývoje. Politická situace v různých částech Evropy – konfliktní oblasti, separatismus, současný stav a význam evropské integrace.
Cílová skupina: studenti SŠ
Časový rozsah: 45 minut
Lektor: RNDr. Martin Jurek, Ph.D.
Drahé kameny České republiky
Drahé kameny České republiky
Diamanty, safíry, rubíny či olivíny... Tyto druhy drahokamů a mnoho dalších se v České republice už podařilo v minulosti najít. Průmyslová těžba ale probíhá jen u českých granátů a vltavínů. Projdeme se společně minulostí i současností těžby drahokamů na našem území.
Cílová skupina: studenti SŠ nebo žáci ZŠ (2. stupeň+)
Časový rozsah: 45 minut
Lektor: doc. Ing. Jakub Jirásek, Ph.D.
Energetické suroviny ČR
Energetické suroviny České republiky a jejich vliv na domácí energetický mix
V současné době se Evropa i celý svět nachází v období hledání nového optimálního energetického mixu, který bude nejen spolehlivý a ekonomicky výhodný, ale zároveň bude vykazovat pokud možno nejmenší uhlíkovou stopu. Přednáška s množstvím grafiky a trochou mluveného slova osvětlí, jak se domácí energetický mix formoval od druhé poloviny 20. století a jaké jsou výhledy tuzemské energetiky.
Cílová skupina: studenti SŠ nebo žáci ZŠ (2. stupeň+)
Časový rozsah: 45 minut
Lektor: doc. Ing. Jakub Jirásek, Ph.D.
Geofyzika
Geofyzika aneb Geologie bez kladiva a fyzika bez pobledlých tváří
V jednom geologickém vtipu se šéf stavební firmy ptá svých podřízených kolik je 2 + 3. Fyzik odpoví 5,0000000, geolog, že je to něco mezi 4 a 6 a geofyzik se zeptá šéfa, kolik chce, aby to bylo. Laxní odpověď geofyzika neznamená, že je líný nebo neumí počítat, ale že na rozdíl od většiny ostatních přírodovědců nemá možnost přímého studia okolní přírody a jeho závěry se proto dají vykládat různě. Avšak nebýt geofyziky, asi bychom dnes pracně hledali nové zdroje ložisek nerostných surovin. Vlastní pevnou půdu pod nohama bychom znali maximálně do hloubky 12 km a spousta archeologických objevů by navždy zůstala skrytá pod Egyptským pískem nebo pod parkovišti hypermarketů. Geofyzika nám zkrátka umožňuje podívat se tam, kam by se člověk nikdy nedostal, šetří naše ekonomické zdroje a také okolní přírodu od zbytečného kopání.
Cílová skupina: studenti SŠ nebo žáci ZŠ (2. stupeň+)
Časový rozsah: 45 minut
Lektor: Mgr. Daniel Šimíček, Ph.D.
Geoinformatika
Geoinformatika, obor budoucnosti
Každá věc, zvíře, lidská bytost nebo dokonce proces se nejen na Zemi nachází na určité poloze, v čase a má vlastní charakteristiku. Proč tedy nevyužít obrovský potenciál těchto informací efektivně ke zlepšení a zjednodušení života? Geoinformatika, vědecký obor, který se již dnes nachází všude kolem nás, se zabývá tvorbou map, zpracováním družicových snímků, využitím 3D tisku, virtuální reality, eye-tracking nebo navigačních systémů. V přednášce si vysvětlíme, kde, proč a jak se zmíněné technologie využívají a díky praktickým ukázkám si budete moci geoinformatiku doslova osahat.
Cílová skupina: studenti SŠ nebo žáci ZŠ (8.-9. třída)
Časový rozsah: 45 minut
Lektor: Mgr. Jakub Koníček, Ph.D.
Globální klimatická změna
Globální klimatická změna
Klimatická změna a související extrémní projevy počasí patří k jednomu z veřejností a médii nejčastěji probíraných environmentálních témat. Zorientovat se ve změti informací není jednoduché. Dochází ke změnám klimatu? Do jaké míry jsou způsobeny lidskou činností? Jak bude v budoucnu vypadat klima na našem území a jak se na tyto změny můžeme připravit?
Cílová skupina: studenti SŠ nebo žáci ZŠ (6. třída+)
Časový rozsah: 45 minut
Lektoři: doc. Mgr. Michal Lehnert, Ph.D., Mgr. Veronika Květoňová
Historie poznání meteoritů v ČR
Česká stopa v historii poznání meteoritů
Kameny a železa padající z nebe odjakživa poutaly pozornost lidí a jejich tajemství nás fascinují dodnes. Meteority v rukou astronomů a geologů přinášejí jedinečné informace o stáří, vzniku, stavbě a vývoji těles sluneční soustavy, ale také např. o původu života na Zemi. Přednáška posluchače seznámí se základními pojmy a aspekty meteoritiky, významem studia meteoritů a historií jejich poznání od „pravěku“ až po současnost. Jak již název napovídá, důraz je kladen zejména na význačné meteority nalezené na území našeho státu a českou stopu v oboru meteoritiky.
Cílová skupina: studenti SŠ nebo žáci ZŠ (2. stupeň+)
Časový rozsah: 45 minut
Lektor: RNDr. Kamil Kropáč, Ph.D.
Historie těžby a využití nerostů
Historie těžby a využití nerostů na území České republiky
Nerosty se na našem území získávají již desítky tisíc let. Začalo to štípatelnými nerosty, pokračovalo brousitelnými horninami, přišly objevy těžby a využití prvních kovů – zlata, stříbra, mědi a cínu. Jak se zrcadlí doba stěhování národů, formování základů našeho státu, husitské války nebo objevení Ameriky v těžbě nerostů? Co je největší příspěvek těžby stříbra v Jáchymově světové ekonomice? Nejen na tyto otázky odpoví exkurze do starší i nedávné historie s množstvím obrázků.
Cílová skupina: studenti SŠ nebo žáci ZŠ (2. stupeň+)
Časový rozsah: 45 minut
Lektor: doc. Ing. Jakub Jirásek, Ph.D.
Islámský funadamentalismus
Islámský funadamentalismus
Problematika islámu a jeho vztahu k islámskému fundamentalismu patří k mediálně nejžhavějším tématům dnešní doby. V rámci přednášky se Vám pokusíme nastínit rozdíl mezi islámem a islámským fundamentalismem, popíšeme si vybrané projevy islámského fundamentalismu v současnosti i minulosti a v neposlední řadě se pokusíme nastínit příčiny a možná řešení této problematiky.
Cílová skupina: studenti SŠ nebo žáci ZŠ
Časový rozsah: 45 minut
Lektor: RNDr. Miloš Fňukal, Ph.D.
Klima v průběhu čtvrtohor
Klima v průběhu čtvrtohor aneb Byla doba ledová skutečně tak ledová?
Přednáška bude pojednávat o klimatických změnách v průběhu posledních 2,5 miliónů let vývoje Země. Zaměříme se především na oblast Střední Evropy, zvláště pak na Moravu. Ukážeme si, jak dramatické a rychlé mohly být klimatické výkyvy v minulosti a jak se projevily na přítomnosti rostlin, živočichů na našem území, a to včetně člověka samotného. Hovořit se bude také o tom, odkud čerpáme informace o životním prostředí a jeho změnách v minulosti. Zodpovězena bude i otázka, zda byla Morava v době ledové zmrzlou pustinou nebo naopak krajinou s bohatou vegetací a faunou. Jaké je poučení z krizového vývoje; tedy jak nám mohou minulé klimatické cykly osvětlit možný budoucí vývoj klimatu?
Cílová skupina: studenti SŠ nebo žáci ZŠ (2. stupeň)
Časový rozsah: 45 minut
Lektor: Mgr. Daniel Šimíček, Ph.D.
Proč potřebujeme nerosty?
Proč potřebujeme nerosty?
Využití nástrojů a nerostů odlišuje lidi od zvířat. Potřebujeme je ale nutně? S čím nám nerosty pomáhají, jaké problémy jejich těžba přináší? Převažují nakonec výhody nebo nevýhody jejich využití? Na tyto a další otázky odpoví obrázková prezentace.
Cílová skupina: studenti SŠ nebo žáci ZŠ (2. stupeň)
Časový rozsah: 45 minut
Lektor: doc. Ing. Jakub Jirásek, Ph.D.
Těžba nerostů v České republice
Těžba nerostů v České republice
Lithium, uhlí, zlato... Zdá se, že v České republice stále je a bude co těžit. Ale jaké je historické pozadí? Čím vlastně těžba nerostů na našem území začala, jak se měnilo spektrum využívaných nerostů a jaké poučení si lze z minulých trendů odnést do budoucnosti? Jaké nerostné suroviny jsou pro nás klíčové, čím zásobujeme Evropu a co je nutné dovážet? Obrazová historie těžby a využití nerostných surovin (nejen) u nás.
Cílová skupina: studenti SŠ nebo žáci ZŠ (2. stupeň)
Časový rozsah: 45 minut
Lektor: doc. Ing. Jakub Jirásek, Ph.D.
Volební geografie
Volební geografie: Volební chování obyvatel a jeho prostorové aspekty
Přednáška bude obsahově zaměřena na představení základních poznatků souvisejících s prostorovým chováním obyvatel. Vysvětleny budou základní trendy volebního chování a uplatňované koncepty. Představeny budou i základní metody hodnocení.
Cílová skupina: studenti SŠ nebo žáci ZŠ
Časový rozsah: 45 minut
Lektor: RNDr. Miloš Fňukal, Ph.D.