Studium

Zadání

Zadání bakalářské práce je provedeno na základě konzultace mezi studentem a vedoucím práce. V elektronické podobě se zadání práce odevzdává do STAGu. Tištěná forma ze STAGu se poté odevzdává sekretářce Katedry ekologie a ŽP. a to do uzavření předmětu EKO/MVPO s prof. Tkadlecem (ZS, 3. r.). Formální náležitosti závěrečné bakalářské práce podléhají aktuálním předpisům katedry Ekologie a ŽP (vzor). Studenti mají možnost sepsání i přehledové studie.

Vedoucí práce

Vedoucím práce se může stát pouze zaměstnanec Přírodovědecké fakulty UP, žádosti o vedení práce jiným člověkem schvaluje vedoucí katedry.

Změna názvu

Odůvodněné změny názvu práce (včetně anglické verze!) lze ve STAGu provést vždy jen se souhlasem vedoucího práce a s pomocí sekretářky Katedry ekologie a ŽP.

Odevzdání

Vytištěná bakalářská práce se odevzdává na sekretariát katedry v jednom výtisku v kroužkové vazbě. Nezbytnou součástí odevzdávané práce je její český i anglický název a abstrakt (do 100 slov) jak v českém tak v anglickém jazyce! Práce se odevzdává 4 týdny před obhajobou. Aktuální termíny hledejte v aktualitách katedry.

Obhajoba

Bakalářské práce se obhajují na Katedře ekologie a životního prostředí a to i v případě, že vedoucím práce je člen jiné katedry.

Okruhy pro studenty, kteří nastoupili od 1.9.2021 (nová akreditace).

Ekologie rostlin (EKO SZZE1)
Součástí zkoušky je poznávačka* rostlin, hub, řas a lišejníků a znalost příkladů uvedené problematiky z rostlinné říše!

1. Fotosyntéza jako ekologický proces
2. Teplota a tepelné záření jako ekologický faktor
3. Minerální výživa rostlin
4. Specifické půdní substráty jako biotopy rostlin
5. Voda v prostředí a vodní bilance rostlin
6. Voda jako životní prostředí
7. Růst a vývoj rostlin
8. Ekologie rozmnožování rostlin
9. Populace rostlin a pojem jedince
10. Společenstva rostlin

Ekologie živočichů (EKO SZZE2)
Součástí zkoušky je poznávačka* živočichů. U zkoušky budou požadovány příklady na konkrétních druzích.

1. Náplň oboru, faktory prostředí, metabolismus
2. Záření jako ekologický faktor
3. Zbarvení živočichů
4. Biorytmy
5. Teplota jako ekologický faktor - ektotermie
6. Teplota jako ekologický faktor - endotermie
7. Ekologické souvislosti života v půdě
8. Ekologické souvislosti života ve vodě
9. Vztahy mezi živočichy
10. Společenstva

* Středoevropské běžné druhy, ale i ochranářsky či jinak významné; k samostudiu doporučujeme např. Velkou knihu rostlin, hornin, minerálů a zkamenělin, Velkou knihu živočichů a další podobná kompendia. Vyžadována je minimálně dvoutřetinová úspěšnost u poznávačky.

Předmět: Ochrana přírody a státní správa (EKO/SZZOS)

1. Krajinná ekologie jako vědní disciplína - struktura krajiny, příčiny a následky krajinného uspořádání, koncept měřítka
2. Měření a kvantifikace krajinného uspořádání - GIS, DPZ, modely krajinné struktury, krajinné metriky
3. Organismy v krajině - teorie ostrovní biogeografie, metapopulační teorie, migrační koridory, ekotony, fragmentace krajiny, disturbance
4. Krajinná ekologie v praxi - obecné principy, krajinný ráz, ÚSES, významné krajinné prvky, ekosystémové služby
5. Principy zakládání zvláště chráněných území, výběr území, způsoby vyhlašování, způsoby péče, významná chráněná území v ČR
6. Ochrana druhů - rozdíly mezi obecnou a zvláštní ochranou, nástroje aktivní ochrany druhů, problémy ochrany malých populací, příklady ochrany druhů v ČR
7. Biodiverzita jako hlavní předmět ochrany přírody - definice, faktory ovlivňující biodiverzitu a její rozložení ve světě, hlavní příčiny ohrožení a nástroje ochrany
8. Ochrana přírody v kontextu historického vývoje společnosti v českých zemích. Současný systém státní ochrany přírody a jeho legislativní rámec a souvislost s ochranou přírody v EU
9. Funkce lesa, hospodářský význam a mimoprodukční (společenské) funkce
10. Základní způsoby v lesním hospodářství ČR. Rozdíly mezi hospodářskými způsoby, jejich pozitiva a negativa
11. Uplatnění správního řádu v rozhodování orgánů státní správy
12. Posuzování vlivů staveb a technologií na životní prostředí

Předmět: Životní prostředí (EKO/SZZZP)

1.  Energie (tradiční vs. alternativní)
2. Virtuální voda a obchod s virtuální vodou, vodní stop
3. Antropogenní dopady na vodní prostředí
4. Recyklace vody ve městě Monitorovací systémy ČR pro sledování kvality ovzduší
5. Biomonitoring, využívání principu bioindikace a bioakumulace
6. Významné rozdíly mezi spalováním a skládkováním odpadů z pohledu dopadu na životní prostředí a zdraví obyvatelstva
7. Nakládání s bioodpady pro společnost v rámci oběhového hospodářství
8. Systémové řešení odpadového hospodářství obcí v souvislosti s nakládáním s komunálním odpadem
9. Těžba nerostných surovin a její vliv na biosféru
10. Technologie odstraňování hlavních znečišťujících látek z kouřových plynů
11. Hlavní charakteristiky (fyzikální, chemické) půd
12. Biologické procesy v půdním prostředí
13. Charakteristika základních půdních typů
14. Struktura agroekosystémů, intenzifikační vstupy do agroekosystémů

Okruhy ke stažení v PDF.

Okruhy pro studenty, kteří nastoupili před 1.9.2021 (stará akreditace).

Ekologie rostlin
Součástí zkoušky je poznávačka* rostlin, hub, řas a lišejníků a znalost příkladů uvedené problematiky z rostlinné říše!

1. Fotosyntéza jako ekologický proces
2. Teplota a tepelné záření jako ekologický faktor
3. Minerální výživa rostlin
4. Specifické půdní substráty jako biotopy rostlin
5. Voda v prostředí a vodní bilance rostlin
6. Voda jako životní prostředí
7. Růst a vývoj rostlin
8. Ekologie rozmnožování rostlin
9. Populace rostlin a pojem jedince
10. Společenstva rostlin

Ekologie živočichů
Součástí zkoušky je poznávačka* živočichů. U zkoušky budou požadovány příklady na konkrétních druzích.

1. Náplň oboru, faktory prostředí, metabolismus
2. Záření jako ekologický faktor
3. Zbarvení živočichů
4. Biorytmy
5. Teplota jako ekologický faktor - ektotermie
6. Teplota jako ekologický faktor - endotermie
7. Ekologické souvislosti života v půdě
8. Ekologické souvislosti života ve vodě
9. Vztahy mezi živočichy
10. Společenstva

Ekologie krajiny

1. Stavba zemského tělesa, základní hypotézy a teorie vzniku zemského tělesa, endogenní geomorfologické pochody, základní strukturní jednotky pevnin a oceánského dna
2. Přírodní a antropogenní pochody a tvary georeliéfu
3. Živá složka půdy, organická hmota půdy
4. Mineralogické složení půd, zvětrávací typy, sorpce iontů v půdách, základní fyzikální a chemické charakteristiky půdního prostředí, koloběhy základních makroprvků a rizikové prvky v půdách
5. Půdotvorné procesy, tvorba jednotlivých horizontů, faktory a podmínky vzniku půd, klasifikační systémy půd, půdní typy a rozšíření základních půdních typů v ČR
6. Koloběh vody včetně činitelů oběhu vody, geografické faktory odtoku, retenční schopnost krajiny
7. Struktura krajiny, krajinná heterogenita, koncept měřítka, abiotické, biotické a antropogenní příčiny krajinného uspořádání
8. Dynamika krajiny, disturbance a disturbanční režimy, ekologická stabilita (resistence, resilience), proces fragmentace, land use/land cover change
9. Organismy v krajině, teorie založené na krajinné heterogenitě (ostrovní biogeografie, metapopulace), vliv krajinného uspořádání na distribuci druhů
10. Obecné principy krajinné ekologie v praxi, velikost a tvar plošek habitatu, ekotony, konektivita krajiny, migrační koridory a bariéry

Ochrana životního prostředí

1. Přehled hlavních problémů životního prostředí v ČR
2. Přehled hlavních globálních problémů životního prostředí
3. Ochrana přírody a její změny u nás a ve světě
4. Přehled legislativy a struktury ochrany přírody v ČR
5. Mezinárodní konvence, smlouvy, organizace atd.
6. Stav přírody a krajiny v ČR, hlavní působící vlivy a jejich historicko-ekonomické aspekty
7. Principy tvorby (designu) chráněných území, význam chráněných území.
8. Geografické a biogeografické rozložení velkoplošných a významných maloplošných chráněných území v ČR
9. Problematika klimatických změn
10. Státní správa a přehled legislativních nástrojů ochrany přírody

* Středoevropské druhy běžné, ale i ochranářsky či jinak významné; k samostudiu doporučujeme např. Velkou knihu rostlin, hornin, minerálů a zkamenělin, Velkou knihu živočichů a další podobná kompendia. Vyžadujeme minimálně dvoutřetinovou úspěšnost u poznávačky (ukázka zde).

Okruhy ke stažení v PDF

Zadání

Zadání bakalářské práce je provedeno na základě konzultace mezi studentem a vedoucím práce, dle pravidel Katedry ekologie a ŽP (vzor). V elektronické podobě se zadání práce odevzdává do STAGu. Tištěná forma ze STAGu se poté odevzdává sekretářce Katedry ekologie a ŽP. Studenti mají možnost sepsání i přehledové studie.

Vedoucí práce

Vedoucím práce musí být akademický pracovník Přírodovědecké fakulty UP, konkrétně oboru Biologie a ekologie. Jako konzultanta je vhodné volit pedagoga, který má zkušenosti s didaktickou prací (učitel SŠ, pracovník Střediska ekologické výchovy apod.). Vedoucím bakalářské práce může být doktorand, pokud bude schválen vedoucím katedry.

Změna názvu

Odůvodněné změny názvu práce (včetně anglické verze!) lze ve STAGu provést vždy jen se souhlasem vedoucího práce a s pomocí sekretářky Katedry ekologie a ŽP.

Odevzdání

Vytištěná bakalářská práce se odevzdává na sekretariát katedry v jednom výtisku v kroužkové vazbě. Nezbytnou součástí odevzdávané práce je její český i anglický název a abstrakt (do 100 slov) jak v českém tak v anglickém jazyce! Práce se odevzdává 4 týdny před obhajobou. Aktuální termíny hledejte v aktualitách katedry.

Obhajoba

Bakalářské práce se obhajují na Katedře ekologie a životního prostředí a to i v případě, že vedoucím práce je člen jiné katedry.

Předmět: Základy biologie (EKO/SZZZB)
Podmínkou k připuštění ke zkoušce ze Základů biologie je poznávačka (ukázka zde) – 15 živočichů + 15 rostlin (fauna a flóra ČR), nižší než poloviční znalost rostlin, nebo živočichů je důvodem k ukončení zkoušky z tohoto předmětu. Dále si student vytahuje jeden okruh z „botaniky“ a jeden ze „zoologie“, konkrétní otázky klade (může klást) zkoušející.

Botanika

1. Dědičnost a přenos genetické informace; dělení buňky, meióza, mitóza, replikace, transkripce,
translace, mutace
2. Stavba, funkce a složení rostlinného těla; rostlinná buňka, pletiva a orgány, metamorfózy
3. Reprodukce rostlin; vegetativní a generativní, opylení a oplození, rodozměna
4. Transport vody a vodní provoz rostlin; příjem, vedení a výdej vody; transpirace
5. Minerální výživa; příjem, význam a koloběhy jednotlivých prvků
6. Fotosyntéza, C3, C4 a CAM rostliny, (foto)respirace, pigmenty
7. Fylogeneze rostlin; evoluční vztahy a charakteristiky hlavních skupin vyšších rostlin
8. Charakteristika a klasifikace hub.
9. Charakteristika a klasifikace sinic.
10. Charakteristika a klasifikace řas.
11. Charakteristika a klasifikace vyšších rostlin; základní charakteristika jednotlivých skupin.
12. Charakteristika a klasifikace bezcévných a výtrusných cévnatých rostlin
13. Charakteristika a klasifikace nahosemenných rostlin
14. Charakteristika a klasifikace jednoděložných rostlin
15. Charakteristika a klasifikace dvouděložných rostlin

Zoologie

1. Živočišná buňka a tkáň, typy tkání
2. Orgány a orgánové soustavy, hlavní typy jednotlivých soustav u různých skupin živočichů
3. Rozmnožování živočichů
4. Ontogeneze a chování živočichů
5. Charakteristika a klasifikace žahavců
6. Charakteristika a klasifikace strunovců a kroužkovců
7. Charakteristika a klasifikace měkkýšů
8. Charakteristika a klasifikace korýšů
9. Charakteristika a klasifikace pavoukovců a stonožkovců
10. Charakteristika a klasifikace šestinohých
11. Charakteristika a klasifikace kruhoústých, paryb a ryb
12. Charakteristika a klasifikace obojživelníků
13. Charakteristika a klasifikace plazů
14. Charakteristika a klasifikace ptáků
15. Charakteristika a klasifikace savců

1. Evoluční základy ekologie
2. Faktory prostředí – nejvýznamnější podmínky a zdroje pro rostliny
3. Faktory prostředí – nejvýznamnější podmínky a zdroje pro živočichy
4. Klimatické faktory a hlavní terestrické biomy tropického pásu
5. Klimatické faktory a hlavní terestrické biomy temperátní a boreální zóny
6. Specifika vodního prostředí – ekologické souvislosti života ve vodě, základní typy vodních ekosystémů
7. Populační procesy ovlivňující dynamiku populací v čase
8. Životní strategie a typy populačního růstu, křivky přežívání, negativní závislost růstu na hustotě a hlavní příčiny
9. Negativní mezidruhové interakce – mechanismy působení, příklady
10. Pozitivní mezidruhové interakce – mechanismy působení, příklady
11. Struktura společenstev a její změny během vývoje
12. Jednoduchý model druhového bohatství, faktory ovlivňující druhové bohatství v čase a v prostoru
13. Proměnlivost a gradienty druhového bohatství a jejich interpretace
14. Hlavní příčiny ohrožení biodiverzity
15. Ekosystémy, tok energie a koloběhy látek, produktivita ekosystémů

Okruhy ve formátu pdf.

Hydrochemie a hydrobiologické metody
1)    Fyzikálně-chemické vlastnosti vod – rozpustnost pevných, kapalných a plynných látek
2)    Organoleptické vlastnosti vody – teplota, barva, zákal, pach, chuť
3)    Anorganické látky ve vodách – sloučeniny dusíku, sloučeniny fosforu, oxid uhličitý a jeho formy, kyslík
4)    Organické látky ve vodách – CHSK, BSK, TOC a jejich vztah
5)    Původ, vznik a složení sedimentů
6)    Odběry vzorků vod, odběry vzorků sedimentů, odběry vzorků organizmů, konzervace, transport a skladování vzorků
7)    Úprava vzorků před analýzou (sedimentace, filtrace, extrakce, centrifugace, sítování, sušení), analýzy základních ukazatelů, nejčastěji používané metody (gravimetrie, potenciometrie, spektrofotometrie, chromatografie, mikroskopie)
8)    Toxicita těžkých kovů ve vodním prostředí
9)    Toxicita polycyklických aromatických uhlovodíků ve vodním prostředí

Systém a biologie vodních organizmů (včetně poznávačky)
A)    Vodní bezobratlí
1)    Plecoptera, Notostraca (pohyb, dýchání, potrava, rozmnožování, zástupci)
2)    Odonata, Cladocera (pohyb, dýchání, potrava, rozmnožování, zástupci)
3)    Ephemeroptera, Amphipoda (pohyb, dýchání, potrava, rozmnožování, zástupci)
4)    Trichoptera, Rotifera (pohyb, dýchání, potrava, rozmnožování, zástupci)
5)    Coleoptera, Oligochaeta (pohyb, dýchání, potrava, rozmnožování, zástupci)
6)    Heteroptera, Conchostraca (pohyb, dýchání, potrava, rozmnožování, zástupci)
7)    Lepidoptera, Nematomorpha (pohyb, dýchání, potrava, rozmnožování, zástupci)
8)    Chaoboridae, Anostraca (pohyb, dýchání, potrava, rozmnožování, zástupci)
9)    Culicidae, Turbellaria (pohyb, dýchání, potrava, rozmnožování, zástupci)

B)    Sinice a řasy
1)    Planktonní sinice (Cyanophyta) – zařazení, zástupci, rozšíření, přizpůsobení a životní strategie, bioindikace
2)    Bentické sinice - zařazení, zástupci, rozšíření, přizpůsobení a životní strategie, bioindikace
3)    Rhodophyta - zařazení, zástupci, rozšíření, přizpůsobení a životní strategie, bioindikace
4)    Cryptophyta, Chrysophyceae, Synurophyceae, Dinophyta - zařazení, zástupci, rozšíření, přizpůsobení a životní strategie, bioindikace
5)    Planktonní rozsivky (Bacillariophyceae) - zařazení, zástupci, rozšíření, přizpůsobení a životní strategie, bioindikace
6)    Bentické rozsivky (Bacillariophyceae) - zařazení, zástupci, rozšíření, přizpůsobení a životní strategie, bioindikace
7)    Phaeophyceae - zařazení, zástupci, rozšíření, přizpůsobení a životní strategie, bioindikace
8)    Planktonní Chlorophyta - zařazení, zástupci, rozšíření, přizpůsobení a životní strategie, bioindikace
9)    Bentická Chlorophyta - zařazení, zástupci, rozšíření, přizpůsobení a životní strategie, bioindikace

Struktura a funkce vodních ekosystémů
1)    The River Continuum Concept, POM (zdroje, klasifikace, transport, dekompozice, biofilm), změny společenstev v podélném profilu toku
2)    The River Continuum Concept, světlo v podélném profilu toku (dostupnost, intenzita, vliv na společenstva)
3)    Vliv patch dynamiky (distribuce) břehové vegetace na společenstva v toku
4)    Hyporheal (bed sediments) – metody zkoumání, rozsah, oživení, význam a funkce
5)    Patch dynamika stanovišť indukovaná bobrem – potravní a stavební aktivity
6)    Dynamika záplavových území velkých řek (zaplavení, posloupnost rozvoje společenstev v nivě, opadnutí vody – vliv na společenstvo v toku
7)    Trofické vztahy, potravní řetězce a sítě v jezerním ekosystému (živiny, primární produkce, potrava, potravní adaptace, mikrobiální smyčka)
8)    Vliv masového výskytu slávičky mnohotvárné (Dreissena polymorpha) na strukturu a funkci ekosystému stojatých vod
9)    Woody debris (debris dam) – vznik, ovlivnění toku a společenstev, význam

Aplikovaná hydrobiologie
1)    Ovlivnění rybí obsádky (řízená rybí obsádka)
2)    Eutrofizace
3)    Acidifikace
4)    Městské (konvenční) čistírny odpadních vod
5)    Typy odpadních vod a možnosti ohrožení recipientů
6)    Základní postup při úpravě surové vody (podzemní, povrchové) na vodu pitnou
7)    Malé vodní elektrárny a jejich vliv na vodní ekosystém
8)    Vliv vodní dopravy na ekosystém toku
9)    Regulace toků (typy, ekologické důsledky)

Okruhy ve formátu pdf.

Zadání

Zadání diplomové práce je provedeno na základě konzultace mezi studentem a vedoucím práce. V elektronické podobě se zadání práce odevzdává do STAGu. Tištěná forma ze STAGu se poté odevzdává sekretářce Katedry ekologie a ŽP. a to do uzavření předmětu EKO/SVPO s prof. Tkadlecem (LS, 1. r.). Formální náležitosti závěrečné magisterské práce podléhají aktuálním předpisům katedry Ekologie a ŽP (vzor). Studenti mají možnost sepsání i přehledové studie.

Vedoucí práce

Vedoucím práce se může stát pouze zaměstnanec Přírodovědecké fakulty UP, žádosti o vedení práce jiným člověkem schvaluje vedoucí katedry.

Změna názvu

Odůvodněné změny názvu práce (včetně anglické verze!) lze ve STAGu provést pouze se souhlasem vedoucího práce a s pomocí sekretářky Katedry ekologie a ŽP.

Odevzdání

Vytištěná magisterská práce se odevzdává na sekretariát katedry v jednom výtisku v kroužkové vazbě. Nezbytnou součástí odevzdávané práce je její český i anglický název a abstrakt (do 100 slov) jak v českém tak v anglickém jazyce! Práce se odevzdává 4 týdny před obhajobou. Aktuální termíny hledejte v aktualitách katedry.

Obhajoba

Diplomové práce se obhajují na Katedře ekologie a ŽP a to i v případě, že vedoucím práce je člen jiné katedry.

Ekologie(=teoretická východiska, vychází zejména z kurzů Ekologie populací, Ekologie společenstev a ekosystémů) 

1. Faktory prostředí, podmínky a zdroje, jejich účinky na populační systém
2. Populace, vlastnosti, populační struktura, demografie, životní tabulky
3. Rozptylování, migrace a rozmístění organismů v prostoru a čase
4. Růst populace (exponenciální a logistický), populační dynamika, fluktuace, nosná kapacita prostředí
5. Kompetice, intraspecifická a interspecifická, typy kompetice
6. Predace
7. Základní vlastnosti společenstva, struktura společenstev, analytické metody studia
8. Proměny společenstev v čase, modely a typy sukcese, vývoj diverzity a produkčních charakteristik v průběhu sukcese, cyklická a blokovaná sukcese, klimax
9. Biodiverzita, druhová bohatost a diverzita, gradienty diverzity a její prediktory na lokální, regionální a globální úrovni, historický vývoj globální diverzity
10. Potravní řetězce, ekologické pyramidy, energetika ekosystému
11. Biogeochemické cykly nutrientů, bilance živin ve společenstvech
12. Primární a sekundární produkce, poměr P:B v různých ekosystémech, autochtonní a alochtonní látky, srovnání terestrických a vodních ekosystémů

Ochrana přírody(= praktická aplikace biologické teorie v ochraně přírody, vychází zejména z kurzů Ochrana genofondu, Management chráněných území, Terestrické ekosystémy, Vodní ekosystémy, Ochrana přírody, Právo životního prostředí) 

1. Ohrožení biologické diverzity (příčiny vymírání, lokální a globální příčiny ohrožení biodiverzity, fragmentace, nepůvodní druhy, změna kvality prostředí)
2. Ochrana biologické rozmanitosti na úrovni genové a populační (ochrana malých a izolovaných populací, metapopulace, bottle-neck)
3. Praktický management zvláště chráněných území a zvláště chráněných druhů (příkladový druh, příkladový ekosystém/stanoviště).
4. Druhová a územní ochrana přírody u nás a ve světě (zvláště chráněná území, Natura 2000)
5. Charakteristika horských a boreálních ekosystémů, jejich ohrožení a ochrana
6. Charakteristika ekosystémů temperátní zóny, jejich ohrožení a ochrana
7. Charakteristika ekosystémů tropické zóny, jejich ohrožení a ochrana
8. Charakteristika mokřadních ekosystémů (slaniska, rašeliniště, slatiniště, mangrove ap.), jejich ohrožení a ochrana
9. Charakteristika ekosystémů tekoucích vod (včetně estuárií), jejich ohrožení a ochrana
10. Charakteristika ekosystémů stojatých vod (jezera, tůně, rybníky, jejich ohrožení a ochrana
11. Charakteristika mořských ekosystémů, jejich ohrožení a ochrana
12. Státní správa a legislativa v ochraně přírody České republiky (struktura státní správy, kompetence, legislativa)

Ochrana životního prostředí(=aplikace pro praktickou ochranu životního prostředí, státní správu; vychází zejména z kurzů Ekotoxikologie, Aplikovaná hydrobiologie, Odpady v životním prostředí, Právo životního prostředí, Využití a ochrana krajiny, Ekologie obnovy, Znečištění půd, degradace a ochrana půdního fondu) 

1. Ohrožení a ochrana půdního prostředí (eroze, znečištění a další typy degradace půd, meliorační opatření)
2. Ohrožení a ochrana vodního prostředí (znečišťování, eutrofizace a regulace toků, základní principy čištění odpadních vod)
3. Ohrožení a ochrana ovzduší (aerosoly, sloučeniny dusíku, síry a uhlíku, smog, skleníkové plyny, monitoring polutantů, REZZO, snižování emisí atmosférických polutantů)
4. Odpady, kategorizace a nakládání s odpady, jejich energetické využívání a biologická úprava
5. Technologie čistění odpadních vod (průmyslové a komunální odpadní vody, ČOV)
6. Globální změny klimatu, příčiny a možná řešení
7. Posuzování vlivů na životní prostředí (EIA, SEA, biologické hodnocení a „naturové“ posouzení)
8. Legislativa v ochraně životního prostředí (zákon o ovzduší, vodní zákon, zákon o odpadech, zákony o ochraně půdy)
9. Ekologie obnovy a revitalizace (spontánní a řízená sukcese, obnova luk, mokřadů a lesních ekosystémů, revitalizace řek a potoků, revitalizace v zemědělské krajině, brownfieldy a potenciál jejich obnovy, dekontaminace)
10. Historický vývoj naší krajiny, její využití a ochrana, ÚSES, krajinný ráz, ekosystémové služby
11. Formy ochrany krajiny na základě krajinného plánování (územní plány, zásady územního rozvoje, pozemkové úpravy)

Okruhy ve formátu pdf.

Předmět: EKO/SZZO1 Management terestrických ekosystémů

1. Vstup energie do ekosystémů a její transformace. Význam H₂O a C pro energetiku ekosystémů (význam fotosyntézy, 2. funkční propojení toku energie a koloběhu látek).
2. Primární a sekundární produktivita (srovnání základních typů vodních a terestrických eks., hl. limitující faktory produktivity), trofická struktura, potravní řetězce a jejich energetika.
3. Dekompozice. Rozklad opadu, mineralizace, faktory determinující dekompozici.
4. Vstup uhlíku (C) do ekosystémů a jeho koloběh.
5. Vstup dusíku (N) do ekosystémů a jeho koloběh.
6. Časová proměnlivost ekosystémů, sukcese a její význam pro ekosystémové procesy, funkce a biotickou složku.
7. Antropické narušení cyklů nutrientů na lokální a globální škále.
8. Horské a boreální ekosystémy, příčiny ohrožení.
9. Extrazónální a azonální ekosystémy střední Evropy, příčiny ohrožení.
10. Temperátní ekosystémy, příčiny ohrožení.
11. Tropické ekosystémy, příčiny ohrožení.
12. Ekosystémové služby a funkce. Kategorie, indikátory ES, hodnocení, scénáře, nástroje ochrany ES.

Předmět: EKO/SZZO2 Management vody v krajině

1. Hydrologický cyklus a jeho význam pro koloběh energie v krajině.
2. Vodní zdroje ČR, management vody a státní správa ve vodním hospodářství.
3. Protipovodňová ochrana povodí.
4. Princip ochranných nádrží a jejich typy.
5. Hydrická a vodohospodářská funkce lesa.
6. Meliorační opatření - návrhy, řešení, plánování, projektování, realizace, správa, provoz, údržba, opravy a rekonstrukce.
7. Mokřadní ekosystémy ČR - výskyt, ohrožení a ochrana.
8. Význam vodních ekosystémů pro fungování krajiny v období klimatické změny.
9. Ekosystémové služby poskytované vodními ekosystémy.
10. Obnova migrační prostupnosti vodních toků.
11. Způsoby revitalizačních úprav vodních toků ve volné krajině.
12. Obnova tůní a mokřadů.

Předmět: EKO/SZZO3 Ekologie a plánování krajiny

1. Historický vývoj naší krajiny, hlavní faktory ovlivňující krajinné uspořádání.
2. Monitoring jednotlivých složek životního prostředí (půda, voda).
3. GIS, data a technické nástroje pro studium krajiny.
4. Dálkový průzkum Země, principy, typy senzorů a družic, klasifikace satelitních snímků.
5. Měření a kvantifikace krajinného uspořádání, modely krajinné struktury (např. plošky-koridory-matrice), indexy krajinného pokryvu (landscape metrics).
6. Modely krajinného potenciálu pro výskyt a migraci druhů, ochrana konektivity krajiny.
7. Principy krajinného plánování, komplexní pozemkové úpravy, dotační politika EU a ČR pro krajinu (Program péče o krajinu, Agro-envi opatření atp.).
8. Projektování v ochraně životního prostředí, proces EIA, územní plánování.
9. Ochrana krajiny v rámci ochrany přírody, krajinný ráz a jeho hodnocení, územní systém ekologické stability.
10. Úpravy vodního režimu, revitalizace říčních systémů.
11. Problematika kultivace a rekultivace půd, pojem deficitní půdy, hygiena půdy, limity půdních vlastností, vč. nápravných opatření

Okruhy ve formátu pdf.

Předmět: Ekologie a ochrana životního prostředí

1. Základní vlastnosti a struktura společenstva
2. Základní vlastnosti a struktura ekosystému
3. Energetika ekosystému
4. Struktura společenstev a analýza
5. Diverzita
6. Proměnlivost a stabilita společenstev
7. Proměny společenstev v čase
8. Vývoj přírody ve střední Evropě, antropogenní a přírodní vlivy na přírodu
9. Mezidruhové vztahy
10. Územní a druhová ochrana přírody v ČR
11. Struktura a organizace ochrany přírody v ČR a její legislativní základ
12. Lesní hospodářství ve vztahu k ochraně přírody
13. Zemědělské hospodářství ve vztahu k ochraně přírody
14. Biochemické cykly nutrientů – uhlík
15. Biochemické cykly nutrientů – dusík, fosfor, síra

1. Vývoj a cíle EV – základní etapy vývoje ekopedagogiky v ČR, střediska a sítě EVVO, smysl a cíle EV, hlavní směry EV
2. Právní předpisy – školské dokumenty a právní předpisy pro provádění EV, strategie vzdělávací politiky ve vztahu k udržitelnosti
3. RVP – zařazení EV v RVP, doporučené očekávané výstupy, postavení EVVO v ŠVP školy
4. Vývojová psychologie – didaktické aspekty EV v jednotlivých vývojových obdobích
5. Koordinátor EVVO – role školního koordinátora EVVO a školní program EVVO, metodický pokyn k zajištění EVVO
6. Didaktická specifika výuky EVVO – formy a metody výuky, environmentální programy a projekty pro školy, školy v přírodě
7. Mimoškolní EV – formy ekologických výukových programů a jejich struktura, střediska ekologické výchovy a další organizace rozvíjející EV
8. Metodická specifika – konstruktivismus a třífázový model učení, aktivizující metody výuky, tematická a projektová výuka, učebnice a jiné prostředky EV
9. Venkovní výuka a učení venku
10. Současná environmentální témata a jejich didaktické využití na ZŠ a SŠ, rozbor realizované vzdělávací lekce

Okruhy ve formátu pdf.

Přijímací řízení do doktorského studia oboru ekologie na PřF UP Olomouc

Doktorský studijní program v oboru ekologie je výběrové studium vhodné pro uchazeče s výjimečně dobrými výsledky v oblasti základního a aplikovaného výzkumu v oboru ekologie. Předpokladem jsou rovněž vynikající studijní výsledky v magisterském studijním oboru, kvalitní znalost ekologické teorie a praktická znalost cizích jazyků (angličtiny). Pro úspěšné přijetí je důležité, aby student navázal kontakt se svým potenciálním školitelem z Katedry ekologie a ŽP ještě před přijímací zkouškou a prodiskutovali všechny důležité aspekty jejich budoucí spolupráce.

Přijímací zkouška má následující části:

1. Krátké 10minutové vystoupení uchazeče, v němž seznámí komisi se svými dosavadními výsledky ve výzkumu daného problému (diplomová práce apod.). Vystoupení bude v anglickém jazyce nejlépe s použitím audiovizuální techniky (PowerPointová prezentace). Současně může stručně zmínit základní představy o svém budoucím projektu. 
2. Pohovor  o projektu doktorského studia, jeho odborném a finančním zajištění (školitel, konzultant, granty). Uchazeč zde může předložit své publikace nebo výsledky zveřejněné jinou formou (např. diplomová práce). Pohovor současně slouží k přezkoumání odborné způsobilosti uchazeče o studium.

Studijní plán čtyřletého doktorského studia se skládá ze společného základu a odborných předmětů.

Společný základ studijního plánu sestává z povinných předmětů:

• Management vědy a výzkumu
• Vědecko-výzkumná stáž
• Anglický jazyk pro doktorské studium

Studijní plán odborných předmětů stanoví každému studentovi jeho školitel na základě výběru ze seznamu.

Akreditované studijní plány doktorských programů si lze prohlédnout na Portálu. Bližší informace včetně dokumentů jsou vyvěšeny na webových stránkách Přírodovědecké fakulty.

prof. RNDr. Stanislav Bureš, CSc., PřF UP Olomouc doc. RNDr. Tatiana Hrnčiarová, CSc., ÚKE SAV Bratislava prof. RNDr. František Krahulec, CSc., BÚ AV ČR Průhonice prof. RNDr. Zdeněk Laštůvka, CSc., AF MZLU Brno prom. biol. Jaroslav Piálek, CSc., ÚBO AV ČR Brno, schválen vědeckou radou PřF UP Olomouc doc. Ing. Eduard Pokorný, Ph.D., LDF MZLU Brno prof. RNDr. Aloisie Poulíčková, CSc., PřF UP Olomouc doc. RNDr. Martin Rulík, PhD., PřF UP Olomouc prof. RNDr. Milena Rychnovská, DrSc., PřF UP Olomouc, čestný člen doc. RNDr. František Sedláček, CSc., PřF JČU a BC AV ČR České Budějovice prof. Dr. Ing. Bořivoj Šarapatka, CSc., PřF UP Olomouc prof. MVDr. Emil Tkadlec, CSc., PřF UP Olomouc - předseda doc. RNDr. Jaroslav Vrba, CSc., PřF JČU a BC AV ČR České Budějovice

Školitelé
prof. RNDr. Stanislav Bureš, CSc.
doc. RNDr. Martin Rulík, PhD.
prof. Dr. Ing. Bořivoj Šarapatka, CSc.
prof. MVDr. Emil Tkadlec, CSc.
doc. RNDr. Jaroslav Vrba, CSc.

Přehled obhájených dizertačních prací v oboru Ekologie

2022

Hanáková Bečvářová P: Vliv managementových opatření na půdní prostředí lesních ekosystémů (školitel Šarapatka)

Horváth M: Vliv přirozenosti dřevinné skladby lesa na stanovišťní charakteristiky a půdní organickou hmotu (školitel Šarapatka)

2021

Machač O: Ekologie pavoulů a sekáčů na specifických biotopech v lesích (školitel Tuf)

Ayalew AD: Investigating crop management factor (C) and potential soil erosion in a large agricultural landscape: a spatiotemporal analysis through remote sensing and land use data (školitel Šarapatka)

Min S: Effects of different agricultural management systems on CO₂ fluxes from irrigated rice cultivation (školitel Rulík)

2020

Bitomský M: Ecological processes in vegetation driven by functional traits and phylogeny (školitel Tkadlec)

2019

Bednařík A: Importance of stable carbon isotopes for studying dynamics of methanogenesis in rivers (školitel Rulík)
Chmelík V: Makrofauna a její ovlivnění systémy zemědělského hospodaření a degradí půdy (školitel Šarapatka)
Bílá P: Ovlivnění vybraných půdně-biologických vlastností erozními procesy a dodávkou exogenní organické hmoty (školitel Šarapatka)
Mačát Z: Problematika skupiny Triturus cristatus superspecies v České republice (školitel Rulík)
Trnka F: Ekologie herbivorních a saproxylických brouků (Coleoptera) (školitel Tkadlec, konzultant Kuras)

2018

Rada S: Vliv hospodaření na hmyzí společenstva travinných ekosystémů (školitel Tkadlec, konzultant Kuras)

2017

Elfeki M.: Bioconversion for Treatment of Organic Solid Waste towards Sustainable Development in Egypt (školitel Tkadlec)
Bilošová (Karabcová) H.: Vliv různého managementu travních porostů na půdní parametry (školitel Šarapatka)
Pavluvčík P.: Vliv drobných hlodavců na populace predátorů (The effects of small rodents on populations of predators) (školitel Tkadlec)

2015

Mach V.: Produkce skleníkových plynů (CO2, CH4, N2O) z tekoucích vod (školitel Rulík)

2013

Mazalová M.: Ochrana biodiverzity bezobratlých primárních a sekundárních horských bezlesí (školitel Šarapatka, konzultant Kuras)
Šipoš J.: Klíčové biotické a abiotické faktory ovlivňující aktivitu predátorů herbivorního hmyzu v prostorových gradientech temperátních ekosystémů (školitel Tkadlec, konzultant Kuras)
Mikula J.: Využití půdních bezobratlých jako indikátorů kvality půdy (školitel Šarapatka, konzultant Tuf I.H.)
Brablcová L.: Mikrobiální biofilmy tekoucích vod a jejich význam pro metanogenezi (školitel Rulík)
Buriánková I.: Detekce a identifikace metanogenních Archaea v hyporheickém sedimentu pomocí vybraných molekulárních metod (školitel Rulík)

2012

Drozdová M.: Prostorové a časové změny predačního tlaku na hmyzí společenstva (školitel Kuras)
Kočař J.: The Effect of Different Pollution Levels in Fluvisols on the Accumulation of Heavy Metals in Carrots (Daucus carota L.) and Spring Barley (Hordeum vulgare L.) (školitel Šarapatka)
Kopecký J.: Regulation of branched-chain amino acid synthesis in actinomycetes (školitel Rulík)
Laška V.: Vliv vybraných charakteristik půdy na diverzitu edafonu (školitel Šarapatka, konzultant Tuf)
Maloň J.: Ekologie bobra evropského v podmínkách střední Evropy (školitel Kostkan)

2011

Černá K.: Diverzita motýlů alpínských bezlesí Vysokých Sudet: vliv plochy a míry izolovanosti (školitel Tkadlec, konzultant Kuras)

2009

Véle A.: Vliv biotických a abiotických faktorů na změnu společenstva mravenců v lesních porostech různého stáří (školitel Frouz)
John F.: Habitat selection by beavers: methodological aspects and results for a reintroduced beaver (Castor fiber L.) population in the Moravia river basin (školitel Kostkan)
Tufová J.: Ekologie mnohonožek v podmínkách středoevropského opadavého lesa [Ecology of millipedes in central European deciduous forests] (školitel Šarapatka, konzultant Tajovský)

2008

Trebatická L.: Life history variation in small mammals with fluctuating numbers: from individual decisions to population dynamics (školitel Tkadlec)
Bartošová-Bubeníková I.: Biochemické charakteristiky pro hodnocení kvality zemědělských půd (školitel Šarapatka)

2007

Banaš M.: Subalpinská vegetace Hrubého Jeseníku a její změny pod vlivem lidské činnosti [Subalpine vegetation of Hrubý Jeseník Mts. and its changes under influence of human impacts] (školitel Šarapatka)
Koutný J.: Hyporheické biofilmy: prostorová distribuce a struktura bakteriálních společenstev (školitel Rulík)
Lisická L.: Population indices in studying dynamics of small mammals (školitel Tkadlec)
Losík J.: Modelování demografických procesů v populacích drobných savců [Modelling of demographic processes in populations of small mammals] (školitel Tkadlec)

2006

Spáčil R.: Extracelulární enzymatická aktivita, bakteriální produkce a respirace v hyporheických sedimentech toku Sitka (školitel Rulík)
Součková E.: Anaerobní respirace a metanogeneze v hyporheické zóně říčních sedimentů (školitel Rulík)

2005

Merta L.: Strategie přežívání vodních bezobratlých v jarní periodické tůni (školitel Štěrba)
Axmanová (r.Trulleyová) Š.: Dynamika rozpuštěného organického uhlíku v hyporheických sedimentech toku (školitel Rulík)

2003

Wolf P.: Vliv stanoviště na drobné hlodavce na rozhraní lesa a louky (školitel Tkadlec)

2002

Tuf I.H.: Stonožky (Chilopoda) lužních lesů postižených letní záplavou (školitel Tajovský)

2001

Měkotová J.: Biotopická diverzita jako předmět a cíl revitalizací (školitel Štěrba)
Jeziorski P.: Biotopická vazba vážek (Odonata) nivy řeky Moravy v úseku Moravičany-Olomouc-Charváty (školitel Štěrba)
Kočárek P.: Nekrobiontní hmyz v účasti na dekompozičních procesech (školitel Horčičko)
Kostkan V.: Ekologická nika bobra evropského v chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví (školitel Zejda)
Kuras T.: Ekologie okáčů Erebia sudetica a E. epiphron v pohoří Hrubého Jeseníku (Lepidoptera: Nymphalidae, Satyridae) (školitel Starý)

2000

Sweeney S.: The World Water Vision and the Morava River (školitel Demek)

1997

Pivec J.: Sezónní a denní variabilita složek energetické bilance v lužním lese (školitel Klimo)
Rulík M.: Dynamika organických látek v sedimentech dna malého nížinného toku (školitel Štěrba)